Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017) | foto: AP

Střelec Abe vyhrál volby, akcie v Tokiu prorazily strop

  • 3
V září 2006 se Šinzó Abe stal vůbec nejmladším japonským premiérem, ale necelý rok poté ho z nejvyšší funkce odstřelila řada politických skandálů. V roce 2012 se do křesla vrátil a ukázal, že pět let vládního exilu využil k tomu, aby se sám naučil střílet.

V Japonsku, kde tradice stále žijí, ale ekonomika skomírala, začal s lukostřelbou – a přišel s politikou „tří šípů“. Zemi naordinoval opatření sestávající z oslabení měny, rozpočtových injekcí a dlouho odkládaných reforem. Dohromady se pro ně vžil název „abenomika“.

Dekáda trvající 20 let

Díky ní se podařilo hospodářství země vycházejícího slunce dostat z období nulového růstu nazývaného ztracená dekáda. Ta odstartovala propíchnutím nemovitostní bubliny v roce 1991, po které bankám a investorům zbyly obrovské ztráty. Stagnaci navíc doprovodil i pokles cen, takže japonské firmy méně vy dělávaly a dostávaly se proto do ještě větších ztrát. Tento začarovaný kruh ukončil až Abeho nástup v prosinci 2012.

Japonská „ztracená dekáda“ prakticky trvala dvacet let, během kterých země přišla nejen o post druhé největší ekonomiky světa, ale také o sebevědomí.

První dva šípy své politiky vystřelil Abe během několika prvních týdnů roku 2013. Jeho kabinet přišel s balíčkem, v rámci kterého dostala ekonomika finanční injekci v objemu desítek miliard dolarů. Kromě toho japonská centrální banka snížila úroky a začala pumpovat peníze do ekonomiky nákupem cenných papírů. To se projevilo oslabením japonského jenu, což pomohlo vývozcům.

Centrální bankéři dovolili inflaci růst ke dvěma procentům. Jenže této hranici se navzdory všem opatřením blíží jen opatrně, protože platy rostou sotva o 0,7 procenta. Za to však nebezpečně stoupá věkový průměr zaměstnanců.

A to je problém, japonským firmám se sice daří, ale poptávka po jejich zboží doma neroste. „V oblasti strukturálních reforem Abeho vláda příliš nepokročila,“ shrnul pro BBC osud třetího šípu analytik Marcel Thieliant z Capital Economics.

V porovnání s minulými roky vypadají statistiky přece jen radostněji, ale oslavy musí ještě počkat. Podle Mezinárodního měnového fondu se japonský HDP zvýšil v roce 2016 o jedno procento, letos by měl přidat 1,2 procenta a pro rok 2018 se tempo růstu sníží na hodně slabých 0,6 procenta.

Šinzó Abe zariskoval a na neděli vypsal předčasné volby, ve kterých si se svou Liberálnědemokratickou stranou a jejími partnery udržel dvoutřetinovou většinu.

Firmy tak mohou i nadále počítat se slabším jenem. Vzpruhu dostane jaderná energetika. Abe u kormidla představuje šanci i pro zbrojaře, protože se premiér nechce spolehnout jen na sebeobranu, jak stojí v ústavě, a na spojence za Pacifikem. Obchodníci s akciemi ocenili výsledek voleb tím, že vyhnali japonský akciový index Nikkei na nejvyšší úroveň za posledních 20 let – posílil o 1,11 procenta na 21 696,65 bodu.

A sám Abe díky svému rozhodnutí získal další čtyři roky, aby dotáhl reformy a dokázal, že všechny jeho šípy trefily terč.