Nový pohled na sektor obrany se promítl i do poslední výroční zprávy japonského ministerstva obrany. Z dokumentu vyplývá, že Japonsko chce do budoucna při vývoji zbraní více podporovat startupy a zapojit firmy, které dosud s armádou téměř nespolupracovaly, píše agentura Reuters.
Rejdiště ruských špehů, hrozbou je i Čína. Japonsko buduje novou tajnou službu |
Tokio si od nového přístupu slibuje rychlejší vývoj, nižší náklady a lepší využití technologií, které pro potřeby armády vzniknou. „Investice do obrany prospívají širší ekonomice i každodennímu životu lidí,“ uvádí materiál japonského ministerstva.
Impuls i pro výzkum či vývoz
Vládní kabinet prezentuje rostoucí vojenské výdaje také jako impuls pro výzkum, výrobu, zaměstnanost a budoucí export. Změna v komunikaci je patrná už na obálce výroční zprávy.
Místo raket, tanků či vojenských symbolů se na ní objevuje kresba ve stylu anime, která zachycuje rodinu v moderním a technologicky vyspělém městě. Ministerstvo tím chce podle svých slov ukázat budoucnost, v níž bezpečnost a hospodářská prosperita kráčejí ruku v ruce.
Japonská společnost je kvůli zkušenosti z druhé světové války k rozšiřování armádního sektoru dlouhodobě citlivá. Tamní vláda proto veřejnosti vysvětluje jeho možný přínos pro domácí průmysl a životní úroveň.
Výdaje na obranu budou prioritou, vzkázal šéf NATO. Česku hrozí propad |
Čína jako hrozba č. 1
Za největší strategickou hrozbu považuje Tokio již několik let Čínu. Obává se především možného konfliktu kolem Tchaj-wanu, který by mohl ochromit klíčové obchodní trasy, narušit dodávky energií a v krajním případě přímo ohrozit i japonské území.
Peking tento japonský pohled odmítá. „Dokument je plný nepravdivých tvrzení a zveličuje takzvanou čínskou hrozbu,“ prohlásil pro Reuters mluvčí čínského ministerstva obrany Čchen Si s tím, že Japonsko podle něj využívá napětí v regionu jako záminku k postupnému oslabování omezení, která přijalo po druhé světové válce
Při pohledu na čísla je patrné, že Japonsko zahájilo největší obranné investice od konce druhé světové války. Výdaje stouply přibližně na dvě procenta hrubého domácího produktu. Peníze směřují především do střel s dosahem přes tisíc kilometrů, protivzdušné obrany a bezpilotních dronů.
Vojensky sílící Německo trápí Francii. Sama si tak velké výdaje dovolit nemůže |
Otázkou zůstává, kdo celý účet zaplatí. Kabinet prosadil rekordní rozpočet ve výši 122,3 bilionu jenů (zhruba 15,8 bilionu korun) na rok končící v březnu 2027 a následně přidal balík za 3,1 bilionu jenů (asi 401 miliard korun) na pomoc japonským domácnostem a firmám s drahými energiemi. Premiérka Sanae Takaičiová zatím jasně neřekla, z jakých zdrojů chce další růst výdajů na obranu financovat, uzavírá Reuters.
