Ekonom Jan Švejnar

Ekonom Jan Švejnar | foto: Dan Materna, MAFRA

Trumpova daňová reforma je neúplný nástřel, říká ekonom Švejnar

  • 53
Bílý dům ve středu představil návrh daňové reformy prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnuje snížení daně z firemních zisků z 35 na 15 procent i nižší zdanění jednotlivců. Reforma je ale podle mnoha ekonomů vágní. „Trumpův návrh se nedá pojmout jako plán. Je to zatím jen první nástřel a je zcela neúplný,“ říká Jan Švejnar z americké Columbia University, který působí i v pražském institutu CERGE-EI.

Trumpův plán počítá mimo jiné se zjednodušením daňových pravidel i se zrušením některých daní. Zahrnuje rovněž snížení nejvyšší sazby daně z příjmů jednotlivců na 35 procent ze současných 39,6 procenta a zdvojnásobení daňového odpočtu u manželských párů na 24 tisíc dolarů (593 tisíc korun) ročně. Předpokládá i daňové výhody v péči o děti, které prosazuje Trumpova dcera Ivanka. Počet daňových pásem by se měl snížit ze sedmi na tři, ale zatím není jasné, kdo bude ve kterém pásmu.

Klíčovým bodem je snížení daně z firemních zisků z 35 na 15 procent i nižší zdanění jednotlivců. Trump podle ministra financí Stevena Mnuchina také navrhuje, aby firmy mohly přesouvat zisky ze zahraničí do USA při výrazně nižší daňové sazbě, než je současných 35 procent. Výši nové sazby pro repatriaci zisků neupřesnil.

Jan Švejnar

Ekonom, narozen v Praze, působí na Kolumbijské univerzitě v New Yorku jako profesor globální ekonomie a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku.

Je spoluzakladatelem Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE), v rámci Národohospodářského ústavu Akademie věd, který založil, vede think-tank IDEA.

Působil jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla a v roce 2008 byl jedním ze dvou kandidátů na prezidenta České republiky.

Bílý dům ve středu představil návrh daňové reformy, o které sebevědomě hovoří jako o největší od éry Ronalda Reagana. V čem návrh Trumpovy administrativy spočívá?
Je to zatím jen jednoduchý návrh, bez detailu. Jedná se o ohromné snížení daní pro podniky a též bohatší jednotlivce a rodiny. Není jasné, jak toto snížení daňových příjmů bude hrazeno a mnozí nezávislí experti a kongresmani z obou politických stran se domnívají, že reforma zvýší schodek vládních financí a postupně tudíž i zadlužení USA.

První náčrt Reaganova plánu byl třísvazkový spis o více než pěti stech stranách. Trumpův plán je jedna stránka bodových výčtů o méně než 250 slovech. Je srovnání na místě? Dá se vůbec hovořit o daňovém plánu?
Trumpův návrh se nedá pojmout jako plán. Je to zatím jen první nástřel a je zcela neúplný. Reaganův plán byl pečlivě propracován a Reagan sám například v televizi vysvětloval, jaký bude dopad jeho reformy na typickou americkou rodinu. Z Trumpova nástinu zatím není jasné, na jakých příjmových úrovních budou nastavena daňová pásma pro většinu jednotlivců a rodin.

Kdo na reformě nejvíc získá?
Především podniky, velké i malé, a bohatí jedinci.

Kritici již teď hovoří o tom, že na Trumpových reformách nejvíce vydělají ti nejbohatší. Proč?
Hlavně proto, že daňová pásma – desetiprocentní pro nižší příjmové skupiny a patnáctiprocentní pro střední vrstvy obyvatel – mají zůstat beze změn.

Trumpův plán počítá s masivním snížení daní pro firmy i jednotlivce. To ale znamená, že do státní pokladny přiteče méně peněz. Jak chce Trump tento výpadek dorovnat?
Trump tvrdí, že se následkem reformy podstatně zvýší tempo ekonomického růstu a tudíž i daňové příjmy do rozpočtu.

USA mají poměrně velkou míru zadlužení – více než 106 procent HDP. Nehrozí rapidní nárůst deficitu?
Tento narůst hrozí a Trump bude těžko získávat podporu konzervativních kongresmanů.

Může Trumpův plán raketově nastartovat americký byznys a potažmo ekonomiku?
Určitý pozitivní dopad na ekonomický růst se dá očekávat, ale zdaleka ne dostatečně na to, aby se předešlo nárůstu deficitu.

Podle ekonomů by výpadek výběru na daních za deset let představoval částku mezi třemi až sedmi biliony dolarů. Jakým tempem by americká ekonomika musela růst, aby hospodařila s vyváženým rozpočtem?
To by samozřejmě záleželo na detailech celé reformy, ale odhaduji, že by ekonomický růst musel dlouhodobě stoupnout na 3–4 procenta.

Je takový růst v dnešní globální ekonomice vůbec reálný?
Je to velmi nepravděpodobné, jestliže nedojde k nové technologické revoluci.

Je potom Trumpův daňový plán realistický?
Tento první nástřel neposkytuje dostatečné informace. Uvidíme, jak bude dál propracován.

Co tedy Trumpův ekonomický tým nyní čeká?
Je důležité si uvědomit, že Trump vkládá do daňové reformy obrovské naděje a že je to stěžejní bod jeho programu. Očekávám, že v této oblasti svede velkou bitvu a bude tvrdě tlačit republikánské kongresmany, aby zajistili legislativní schválení. Jestli se mu to nepovede, tak to bude hořká porážka.