Knihkupectví Livraria Lello v portugalském Portu je, alespoň podle uživatelů sociálních sítí, nejkrásnější na světě. Zájem o obchod výrazně zvýšil až Instagram, kvůli jehož snímkům ho na vlastní oči chtějí vidět statisíce lidí. Touží totiž pořídit si selfie na točitém schodišti vinoucím se obchodem. Skutečnost, že zákazníci mají kvůli jejich přítomnosti v obchodě potíže s prohlížením zboží, jim je lhostejná. Podle údajů obchodu si zde v roce 2015 koupilo knihu méně než 10 procent z těch, kteří do něj vstoupili.
Barcelona zneviditelnila jednu z autobusových linek. Využívalo ji moc turistů |
Již v témže roce proto zavedl obchod vstupné ve výši 10 eur (1 246 Kč), které lze odečíst z nákupu knihy. Výsledek? Většina z 1,2 milionu návštěvníků v roce 2025 si koupila knihy a obchod je rázem ziskový. Stále je však plný lidí, kteří se tu pózují a fotí.
„Když se turisté snaží napodobit fotografie, které vidí online, zapojují se do života města jen velmi povrchně,“ stýská si správkyně knihkupectví Aurora Pedro Pintová. Problémem podle ní není příliš mnoho turistů, problémem je jejich příliš malá kulturní hloubka.
O futuro do design e arte | Nini Andrade | Livraria Lello pic.twitter.com/ly3ukRGXie
— Maria Barros (@MariaBarros_20) January 25, 2026
V Paříži ještě před Instagramem navštěvovalo knihkupectví Shakespeare and Company v průměru asi 30 návštěvníků denně. Stálí zákazníci se s knihkupci dělili o zákusky a povídali si o románech. Dnes tímto obchodem denně „proteče“ 2 000 až 3 000 návštěvníků, z velké části díky jeho popularitě na sociálních médiích. „Nemůžete očekávat autentickou uvolněnou interakci s někým, kdo denně obsloužil 2 000 lidí,“ říká pro agenturu Bloomberg jeho majitelka Sylvie Whitmanová.
Stará dobrá Evropa
Organizace spojených národů před několika dny oznámila, že počet mezinárodních turistů v roce 2025 dosáhl čísla 1,52 miliardy, což je téměř o čtyři procenta více než předpandemický rekord z roku 2019. Více než polovina těchto lidí směřovala do Evropy.
„Kontinent je posledním bezpečným útočištěm na světě, kde se lidé cítí dobře,“ říká Stefan Gössling, profesor obchodu a ekonomie na švédské Linnaeus University. Bezpečnost je zde podle něj vysoká, existuje soubor zákonů, které platí pro všechny. „Je to prostě velmi dobrý cíl pro dovolenou,“ říká.
Zákaz, nebo přirážka. Města bojují s turisty na sdílených kolech |
Hlavní turistické destinace Evropy jsou proto obětí svého vlastního úspěchu: podle italské turistické centrály navštívilo Itálii alespoň třikrát 43 procent Němců a podobné procento plánuje cestu do této země v příštích třech letech. Podobně je na tom také Paříž.
My trip to Shakespeare and Company in Paris in January. pic.twitter.com/DzrWjfCIFL
— John McNally / Johnny Mack (@JMcNallyBooks) September 22, 2024
Návštěvníci se hrnou do měst lákáni technologickými platformami nabízejícími levné ubytování, kulturou krátkých dovolených a sociálními sítěmi plnými esteticky atraktivních míst. Muzea a ruiny mají desítky let zkušeností s řízením davů, ale místa, která byla kdysi méně známá nebo sloužila hlavně místním obyvatelům, se potýkají s problémy.
Co je to nadměrný turismus
Nadměrný turismus si obvykle představujeme jako davy lidí tísnící se uvnitř hradeb Dubrovníku nebo jako roj návštěvníků Louvru obklopujících Monu Lisu. Lepší je však definovat ho jako pocit místních komunit, že turismus jim spíše škodí než pomáhá, což je vede k tomu, že se proti němu obracejí.
Tradiční prodejci potravin z ulic mizí, zatímco obchody s potravinami se mění na stánky s cetkami nebo místa, kde si můžete nepochopitelně nechat vyfotografovat duhovku. Na každém rohu se objevují bezduché gelaterie. TikTok může přes noc proslavit místní neznámou trattorii, přilákat dlouhé fronty turistů a odradit místní zákazníky. Nárůst nákupů nemovitostí pro Airbnb může způsobit, že se bytový dům začne podobat spíše hotelu.
Barcelona v boji s Airbnb. Chce zakázat krátkodobé ubytování pro turisty |
Zvýšení cen nebo omezení přístupu může pomoci řídit nabídku a poptávku, ale nemusí nutně přispívat k příjemnému zážitku. V některých případech může dokonce zájem ještě zvýšit. „Vysíláte tím signál, že toto místo musí být opravdu zajímavé a že si ho vždy najdou lidé, kteří si to mohou dovolit,“ říká Noel B. Salazar, antropolog a profesor na KU Leuven v Belgii, který se zabývá fenoménem nadměrného turismu.
Odborník poznamenává, že zvýšení cen pouze zesílilo zájem návštěvníků o kráter Ngorongoro v Tanzanii. V Benátkách nemělo vstupné téměř žádný vliv na snížení návštěvnosti, zatímco v himálajském království Bhútán udržely denní poplatky ve výši přes 100 dolarů na osobu turistický ruch na přijatelné úrovni. Ale omezily ho na ty, kteří si to mohou dovolit.
Problém měst bez hradeb
Jedním ze způsobů, jak snížit počet turistů, by mohlo být další zvýšení cen letenek, které již nyní rostou. To by však mělo nepřiměřené důsledky pro ty, kteří létají nejméně často, zatímco ti, kteří mají vyšší disponibilní příjem, by byli odrazeni jen mírně. „Problémové chování vykazují velmi častí turisté,“ říká Alex Chapman, hlavní ekonom britského think-tanku New Economics Foundation. „Padesát procent všech letů na planetě absolvuje jedno procento populace.“ V důsledku toho jsou podle něj jakékoli snahy o zvýšení nákladů na létání vnímány jako útok na rodiny, které chtějí podniknout jednu cestu ročně.
Odborníci tvrdí, že udržitelnější způsob, jak budovat dobré jméno destinace, je nabídka slev pro rezidenty. Pařížské knihkupectví Shakespeare and Company začalo rozdávat místním přístupové karty, díky nimž se mohou vyhnout frontám. Tchaj-wan zase nabízí slevy na služby, jako je doprava, pro držitele rezidentských karet. New York City je známý tím, že místním obyvatelům nabízí bezplatný nebo libovolný přístup do mnoha svých hlavních muzeí. Rezidenti si užívají této výsady a vůči turistům necítí téměř žádnou zášť.
Turismus v Praze láme rekordy, návštěvníci zároveň mění své zvyky |
Některá místa mohou fyzicky omezit přístup, jako například Machu Picchu v Peru nebo Dubrovník v Chorvatsku. Úspěch seriálu HBO Hra o trůny v roce 2010 přilákal do perly Jadranu davy návštěvníků; opevněné město, kde žije přibližně 1 500 lidí, brzy zaplavilo až 10 000 návštěvníků denně. Vzhledem k odchodu obyvatel Dubrovník v roce 2019 omezil počet příjezdů výletních lodí na dvě denně, což představuje méně než 5 000 pasažérů, nyní sleduje údaje o hustotě davu v reálném čase.
Od roku 2026 omezí denní počet návštěvníků opevněného města a pro skupiny budou vyžadovány vstupenky s časovým omezením. Města, která nemají skutečné hradby, jako Barcelona, Santorini, Praha nebo Řím, budou mít s kontrolou počtu návštěvníků potíže…
Taktika rozptýlení
Největším módním slovem v debatě o nadměrném turismu je termín „rozptýlení“. Nikdo nechce méně turismu; lidé chtějí méně koncentrovaný turismus. Některá řešení v tomto ohledu již vykazují první známky zlepšení výsledků jak pro obyvatele, tak pro turisty. Na Faerských ostrovech, kde turismus tvoří tři procenta HDP, spolupracovala turistická rada s místními obyvateli na naprogramování oblíbených místních lokalit do navigačních systémů pronajatých automobilů.
Malý ostrovní řetězec se obával toho, co se stalo na Islandu, kde hustota turismu ohrozila vztah místních obyvatel k tomuto odvětví. Návštěvníci, kteří se do navigačního programu zapojili, se rozptýlili do nových a méně navštěvovaných místních cílů a měli pocit, že prožívají vytouženou „místní“ zkušenost.
Protestující v Praze hřměli proti turistům. Hlavní město je jejich skanzen, tvrdí |
Obyvatelé také často hostí turisty ve svých domovech na večeři, tím se ekonomický přínos z restaurací rozšiřuje i do domácností. „Říct prostě odejděte není řešením,“ říká Rachel Fuová, profesorka cestovního ruchu, hotelnictví a managementu akcí na Floridské univerzitě. „Potřebujeme chytrá řešení, protože jsme závislí na cestovním ruchu.“
Technologie urychlila nadměrný turismus, ale může být také jediným nástrojem, který je dostatečně silný na to, aby proti němu bojoval. V roce 2021 Benátky oznámily, že vyzkouší použití kamer a senzorů k monitorování toku turistů městem. Myšlenka aktivního varování před přeplněním, když jsou určité části měst příliš rušné, je mezi výzkumníky populární. Z důvodu ochrany soukromí je však těžké ji prosadit. Tělesná teplota nebo geofencing by také mohly spouštět výstrahy, které by lidem doporučovaly vrátit se v méně rušné době. „Je zdravé říct návštěvníkům: ‚Je tu přelidněno. Nebudete mít tak dobrý zážitek, jaký očekáváte,‘“ říká Fuová.
Umělá inteligence je také oblíbená u výzkumníků pro svou schopnost nasměrovat lidi do méně přeplněných míst. Místo aby se návštěvníci soustředili na omezený počet nejoblíbenějších atrakcí, umělá inteligence, která se stále častěji používá k plánování výletů, by je mohla varovat, že florentská katedrála v létě nemusí být zas tak úžasná, uzavírá Bloomberg.
