Už to jádro musíme postavit, říkají Poláci. Řeší při tom peníze i horníky

  14:56aktualizováno  14:56
Poláci se možná dočkají své první jaderné elektrárny. Hledají totiž náhradu za uhlí, z něhož se dnes v zemi vyrábějí čtyři pětiny elektřiny. Zároveň se ale ocitají před otázkou, co bude s případnými nezaměstnanými horníky, kteří nyní pracují v uhelném průmyslu. Problémem jsou také peníze, protože náklady na výstavbu jaderné elektrárny stoupají v přepočtu do stovek miliard korun.

Olovnaté sklo tlusté 25 centimetrů. Dokáže odstínit záření (14. května 2014). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Debaty o tom, kdy Polsko spustí svou první jadernou elektrárnu, už představují trochu folklór, který k tamní politické scéně patří. Někdejší premiér Donald Tusk se ještě před lety kasal, že první zdroj začne dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022.

Jenže každý následující dokument tento termín trochu posunul, až skončil prakticky v nekonečnu. Oficiálně se s jádrem přesto pořád počítalo, i když se s nástupem nynější konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost zdálo, že země výstavbu své první atomové elektrárny zcela odpískala.

Teď však přichází zlom

Fotogalerie

„Do roku 2030 postavíme jaderné elektrárny s instalovaným výkonem nejméně 1,5 gigawattu a o deset let později budeme mít 4,5 gigawattu,“ prohlašuje tamní ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.

Pokud by se toho podařilo Polsku dosáhnout, překročil by výkon tamních jaderných elektráren instalovanou kapacitu Temelína a Dukovan dohromady.

Polsko není v jednoduché situaci. Nějaký bezemisní zdroj zoufale potřebuje, aby naplnilo požadavky klimatické politiky Evropské unie na snižování emisí skleníkových plynů. Tamní energetika je zatím závislá na spalování uhlí, z něhož se podle údajů Mezinárodní energetické agentury vyrábí 81 procent elektřiny. A to většinou ve starých nevyhovujících elektrárnách. Velkou část energetických potřeb pokrývá z dovozu.

Co bude s nezaměstnanými horníky?

PŘEHLED: V Evropě se staví šest jaderných bloků. Stejný počet se plánuje

Jde nicméně rovněž o citlivé politické téma, protože tamní uhelný průmysl zaměstnává sto tisíc lidí. Problémem jsou také peníze, neboť náklady na výstavbu jaderné elektrárny stoupají v přepočtu do stovek miliard korun. Příklady z jiných evropských zemí, třeba Finska, navíc ukazují, že původní rozpočet je pro firmy velmi obtížné dodržet.

„Doufám, že Polsko nakonec bude mít jadernou elektrárnu. Pokud dnes vážně přemýšlíme o omezení uhlí, nemůžeme zapomenout na to, že se nám to bez jaderné energie nepodaří,“ řekl deníku Rzeczpospolita někdejší ředitel Státní agentury pro atomovou energii Jerzy Niewodniczański.

V porovnání s Českem, které uvažuje o náhradě dosluhujících bloků v Dukovanech, je zatím Polsko pozadu. Zatím není jasné, kde by nové bloky měly stát – předchozí vláda vytipovala dvě lokality na severu země. A neví se ani to, kdo by je měl postavit a jakou technologií. „Nikoho předem nediskvalifikujeme ani nikomu nenadržujeme,“ říká pouze Tchórzewski.

Přesnější kontury by měly vyplynout na podzim, kdy polská vláda představí klíčový dokument o budoucnosti jaderné energetiky. Polsko už s jádrem koketovalo v osmdesátých letech, kdy začalo s výstavbou elektrárny Żarnowiec, která měla mít čtyři reaktory ruského typu. S pádem režimu ale přišel konec polského jaderného snu, který začali politici oživovat až v polovině předchozí dekády.

Nejčtenější

Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Češi patří v Evropě v třídění PET lahví mezi lepší spotřebitele, zpět se těchto lahví vybere osm z deseti. Některé...

ANALÝZA: Auta zdraží, hrozí kolaps trhu. Poděkujte Bruselu

Nová platforma koncernu Volkswagen pro elektrická auta

Volkswagen řekl, co se ostatní bojí říct nahlas: Kvůli přísnějším limitům CO2 auta výrazně podraží. Automobilky jsou...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Do obchodu s vlastní taškou. Zvyk ze socialismu se vrací

Svoje příznivce má síťovka i v éře igelitových tašek.

Síťovka byla v dobách socialismu nejlepším přítelem člověka, který šel do samoobsluhy. Teď v dobách konzumu a zároveň...

S klidem půjčují lidem. Bankám ještě zatopíme, tvrdí šéf Zonky

Pavel Novák, šéf Zonky

Vzít si půjčku v bance byl ještě před pár lety proces na několik dní. Technologie pustily do finančního světa další...

Další z rubriky

Třináctiletý kluk vydělává tisíce dolarů ročně. Prodává fotky z dronu

Ilustrační snímek

Mnoho teenagerů po celém světě si přivydělává: dělají chůvu, sekají trávu nebo vybalují zboží v obchodech. Australan...

Gatesovy žížaly. Miliardář investuje do „kompostových“ toalet

Nadace Bear Valley Ventures vyvíjí nové záchody pro indický venkov. Jen pomocí...

Zatímco ve vyspělých zemích je vrcholem luxusu toaleta s pozlaceným prkýnkem a integrovanou sprchou, v chudých...

Britský deník končí s plastem. Časopisy posílá v obalu z bramborového škrobu

Britský The Guardian vychází zabalený už jen do biologicky rozložitelného obalu.

Čtenáře britského deníku Guardian čekalo o víkendu překvapení. Místo v klasickém plastu byly sobotní přílohy zabalené v...

Najdete na iDNES.cz