Uhelná elektrárna Neurath

Uhelná elektrárna Neurath | foto: RWE

Energiewende budí obavy o soběstačnost. Opustit jádro i uhlí je problém

  • 174
Necelé čtyři roky zbývají do chvíle, kdy Němci odstaví poslední jadernou elektrárnu, a mezi šéfy průmyslových firem rostou obavy, zda si země zachová dostatek vlastních energetických zdrojů. Německo si totiž kromě „vypnutí“ jádra naplánovalo také postupný odchod od uhelných elektráren.

„Nové kapacity, které nyní přicházejí na trh, nebudou dostatečné, aby dokázaly vyrovnat úbytek uhelných a jaderných elektráren,“ varuje šéf Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW) Stefan Kapferer. „To podstatné je, že musíme stavět a stavět a stavět,“ dodává.

KVÍZ: Kdo je průkopníkem elektrifikace a kde jsou největší soláry

Aktuálně je ještě v provozu sedm jaderných elektráren, které svou výrobou pokryjí celou českou spotřebu (a ještě něco zbude). Přírůstek obnovitelných zdrojů je sice poměrně rychlý, podle Kapferera však nemusí stačit.

Zatímco v roce 2002 se v jaderných elektrárnách vyrobila téměř třetina německé elektřiny, nyní jejich podíl na energetickém mixu dosahuje zhruba 13 procent. Výpadek převzaly obnovitelné zdroje, z největší části větrné elektrárny. 

Roste ovšem i výroba ve fotovoltaikách a ze zdrojů na biomasu. Plánované uzavírání jaderných – a o 16 let později i všech uhelných – elektráren a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů navíc zčásti ohrožují německou energetickou bezpečnost. „Chybí konzistentní strategie pro řízení energetické soustavy jako celku,“ říká André Wolf z Hamburského institutu pro mezinárodní ekonomiku (HWWI).

Odchod země od jádra, nebo-li energiewende (německý termín pro přechod na obnovitelné zdroje energie, pozn. red.) podle něj však nebyl předčasný. „V Německu existuje široký odpor k jaderné energetice, zejména pokud jde o rizika, která jsou s ní spojena. Nevidím mnoho alternativ k současnému postupu,“ dodává Wolf.

Jak se mění německá energetika

Jeho slova potvrzuje nedávný průzkum německého spotřebitelského webu Verivox mezi více než pěti tisíci respondenty. Polovina z nich považuje za správné uzavřít nejdříve jaderné a až následně uhelné zdroje. Jinými slovy, rizika spojená s jádrem považují za větší hrozbu než emise ze spalování uhlí.

Emocionální rozhodnutí

Představitelé německé odnože ekologického hnutí Fridays for Future tvrdí, že jakýkoliv návrat k jaderné energii nepřipadá v úvahu. Byť Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který je považován za autoritu v této oblasti, vydal loni na podzim zprávu, že je třeba spíše zvyšovat než snižovat podíl jaderné energie, aby se podařilo udržet oteplování planety v přijatelných mezích.

Přes 44 procent Němců nicméně tvrdí opak – podle nich by bylo vhodnější uzavírat dříve uhelné elektrárny. Jde především o voliče stran, které se nacházejí na pravé straně politického spektra, tedy aliance CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, liberální FDP a Alternativy pro Německo.

Například Tilman Kuban, nový předseda Junge Union, mládežnické organizace CDU/CSU, považuje urychlené rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny za chybu. „Po Fukušimě se přijalo emocionální rozhodnutí, třebaže bezpečnost německých elektráren se nezměnila,“ řekl Kuban listu Die Welt. O úplném odmítnutí jádra by se podle něj mělo v souvislosti s uhelným exitem ještě debatovat.

Podobně mluví bavorský premiér Markus Söder (CSU) – totiž že nejde zároveň opustit jádro i uhlí. Jenže současný kabinet se hodlá držet aktuálního plánu. A to znamená, že Německo bude stále závislejší na plynových elektrárnách. Už nyní posiluje přímé propojení s Ruskem, plynovod Nord Stream 2 má být hotov do konce roku.

Aktuálně pokrývá plyn zhruba osm procent německé spotřeby elektřiny a tento podíl se dlouhodobě příliš nemění. Plynové elektrárny jsou nyní využívány spíše jako záloha, pokud se zrovna do vrtulí v Severním moři neopírá dostatečně silný vítr. Jenže ani plynové elektrárny nejsou bez emisí, tudíž je brzy může potkat podobný osud jako ty uhelné.

Elektřina z nich je navíc dražší. Němečtí energetici proto volají po tom, aby vláda jejich výstavbu podpořila. Podle kritiků to však povede k dalšímu růstu ceny elektřiny. Už dnes platí německé domácnosti jedny z nejvyšších cen v Evropě – kdežto tamní průmysl má úlevy, přičemž zdražení by ovlivnilo i české spotřebitele.

„Velké podniky s energeticky náročnou výrobou preferují stavět své nové továrny v ‚levnějších‘ zemích poblíž Německa, kde dokážou vyrobit až o 70 procent levnější elektřinu. Ty menší, které nemohou uniknout šílenství německé energetické politiky, to však odskáčou,“ uvedl v Die Welt šéf elektrotechnického koncernu OBO Bettermann Ulrich Bettermann.

Slabinou německé energetiky zůstává i nedostatečné propojení mezi severem a jihem země. Jde o sítě, které dopraví elektřinu z větrníků na moři ke spotřebě, což mohou být právě průmyslové podniky v Bavorsku nebo Porúří. Plány na výstavbu linky mají už několik let zpoždění. I to by mohlo dopadnout na Česko, elektřina by se mohla valit přes jeho síť.