ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Skončí Německo s jadernou energií? Odpůrci odklonu jsou stále hlasitější

  • 456
Ačkoliv se Německo za vlády Angely Merkelové už v roce 2011 rozhodlo, že do konce roku 2022 uzavře v zemi všechny jaderné elektrárny, tak nakonec k tomu dojít vůbec nemusí. Hlasy, které volají po prodloužení jejich provozu, totiž v Německu stále sílí.

Ceny elektřiny a emisních povolenek na energetické burze rostou, náklady na pohonné hmoty a topné oleje se stávají sociálním problémem. Německý deník Welt se proto ptá, jestli je v této situaci moudré odstavit energetické zdroje, jejichž roční produkce je vyšší než výroba všech solárních elektráren a větrných turbín postavených za posledních deset let. Deník připomíná slova ekologického aktivisty George Monbiota, že odpojovat uprostřed klimatické krize dostupné jaderné kapacity je sofistikovaná forma bláznovství.

Německé volby vyhráli sociální demokraté, CDU/CSU je na historickém minimu

Komentátor Michael Pilz také připomíná informaci německého statistického úřadu z minulého týdne, že v letošním prvním pololetí bylo opět vyrobeno víc elektřiny z uhlí než obnovitelných zdrojů. Pilz rovněž dodává, že alternativní energie nebudou při stále utopičtějších klimatických cílech schopny uspokojit poptávku po elektřině.

V jiném článku stejný list tvrdí, že potrvá mnoho let, než nové větrné a solární elektrárny nahradí alespoň elektřinu, o kterou Německo přijde uzavřením posledních šesti jaderných elektráren. Welt v této souvislosti také upozorňuje na neexistující skladovací systémy, které by byly schopné pojmout obrovské množství elektřiny potřebné pro základní zatížení energetické soustavy.

Čtvrt milionu Afghánců a zvýšená kriminalita. Německo bilancuje integraci

Další list Handelsblatt zveřejnil rozhovor, ve kterém se pro další využívání jaderných elektráren jednoznačně vyslovil Rafael Laguna, ředitel spolkové agentury pro průlomové inovace SprinD. Laguna říká, že samotná voda, slunce a vítr nestačí pro gigantickou poptávku po energii a především pro základní průmyslové dodávky. Jaderná energie je podle něj „technicky vzato docela zelená“ a proto považuje za chybu přestat ji využívat.

Handelsblatt zároveň v jiném článku píše, že zatímco v Evropské unii vyvolává německá energetická politika zděšení, mezi německými politiky jsou jaderné elektrárny stále tabu. Kandidát CDU/CSU na post německého kancléře Armin Laschet sice prohlásil, že rozhodnutí odpojit nejprve jaderné a až poté uhelné elektrárny bylo chybné, ale vzápětí dodal, že jde o uzavřené téma. 

Daň za rychlý přechod na zelenou energii. Německu hrozí energetická krize

Podobně se v deníku Süddeutsche Zeitung vyjádřil i poslanec Alternativy pro Německo Gerold Otten, podle kterého je souběžné uzavírání jaderných i uhelných elektráren velkým nebezpečím pro klima. Kdyby Německo nadále využívalo jadernou energii, bylo by možné uzavřít uhelné elektrárny bezpečněji a ekologičtěji.

V deníku Passauer Neue Presse požaduje otevření diskuse o návratu k jádru prezident německého svazu zaměstnavatelů v hutním a elektrotechnickém průmyslu Gesamtmetall Stefan Wolf, který argumentuje růstem spotřeby elektřiny a souběžným zaostáváním výstavby větrných elektráren. List přinesl i varování prezidenta sdružení německých rodinných firem Reinholda von Eben-Worlée, který prohlásil, že elektřina se stává luxusním zbožím a de-industrializace Německa je v plném proudu.

V souvislosti s úvahami o prodloužení provozu německých jaderných elektráren je důležité také prohlášení Asociace provozovatelů jaderných elektráren Kerntechnik Deutschland, která upozorňuje na „značné překážky, například v dostupnosti kvalifikovaných pracovníků a nákupu palivových prvků“.

Demolice jaderné elektrárny v německém Philibsburgu:

14. května 2020