„Nezávislý think-tank, který není podřízen ani univerzitě, ani vládě, se osvědčil v každé zemi a je škoda, že ho česká vláda odmítá,“ říká Dr. Eitan Adres.
Dva roky sloužil v armádě jako pilot a tam se dozvěděl, jak velkou podporu mělo izraelské letectvo v roce 1948 od bývalého Československa. „Jakmile byla příležitost, chtěl jsem pomoc oplatit,“ vzpomíná Eitan Adres. „Vždyť to byli Češi, kdo v roce 1948 cvičil izraelské piloty,“ dodává tento veterán z jomkipurské války. Československo bylo jedinou zemí, která během války za nezávislost, kdy byl Izrael hned po svém vzniku napaden arabskými zeměmi, poskytla zbraně a letadla. Zajistilo také výcvik asi 150 izraelským pilotům či parašutistům.
Eitan Adres je přesvědčen, že kdyby Česko mělo institut podobný izraelskému SNI, velmi by to jeho občanům pomohlo. „Je třeba mít think-tank, který je zcela nezávislý a také jsou v něm zastoupeni ti nejlepší experti z různých oblastí: medicína, zemědělství, průmysl...“ vysvětluje svoji motivaci. Zvláště v krizích je podle něj třeba, aby měla vláda k ruce skupinu expertů, kteří budou schopni nacházet řešení. „Takový tým je těžké sestavit, ale je to možné a funguje to,“ dodává.
Konec hi-tech mejdanu. Technologické firmy v Izraeli střízliví a šetří |
Výsledky mluví za vše: SNI se před třemi lety v globální zprávě Global Think Tanks Report 2020 umístil na druhém místě ze 71 výzkumných ústavů pro vědeckou a technologickou politiku.
Příležitost oplatit pomoc Eitan Adres viděl začátkem roku 2021. Izrael se tehdy vzpamatovával z koronavirové krize, zatímco v Česku padaly digitální pořadníky na očkování, chyběly vakcíny a ekonomika dostávala těžkou ránu. Už z dřívější spolupráce s Masarykovou univerzitou v Brně Eitan Adres poznal bývalého izraelského velvyslance v Česku Daniela Merona. Právě jemu se s nápadem svěřil.
„Požádal mě, ať to sepíšu,“ vzpomíná. „Pak už se mi ozvala Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK), že nechtějí jen rady pro covid, že by chtěli podobný think-tank, jako je SNI. Překvapilo mne, že v Česku nic takového není.“
Půlstoletí tradice
Neziskový SNI poskytuje vědecké podklady založené na důkazech izraelským vládám při řešení národních problémů mj. v oblasti vědy a technologií, odolnosti, školství, hospodářství a průmyslu a sociálního rozvoje už skoro půlstoletí. SNI je také jedním z důvodů, proč země několikrát napadená arabskými sousedy patří mezi ekonomicky i vědecky nejrozvinutější státy světa.
„Tak třeba: byli jsme jedním z prvních, kdo v Izraeli představil termín Průmyslu 4.0, což znamená robotizaci a digitalizaci průmyslové výroby,“ vzpomíná Eitan Adres. „Například se na nás vláda obrátila s žádostí, jak rozvíjet sever Izraele anebo vylepšit poskytování zdravotní péče v lokalitách, kde žijí Arabové. Před rokem jsme navrhovali strategii, jak by se země měla rychle vzpamatovat po velmi silném zemětřesení,“ vyjmenovává.
Izrael řeší, jak se ekonomicky nezadrhnout. Kvůli radikálům vláda nemusí uspět |
Nedávno se zase na SNI jedna americká organizace obrátila se žádostí o studii, jak Izrael reagoval v době koronavirové krize. Pro příklad: Izrael má podle serveru Worldmeter zhruba 12 500 obětí covidu, Česko 42 000. A to mají skoro stejný počet obyvatel. Izraelské hospodářství se s covidovou krizí také lépe vyrovnalo.
„V našem týmu je asi 40 lidí, z toho je patnáct zaměstnanců na plný úvazek. Řada z mých kolegů je na seniorních pozicích, tedy jsou to lidé, kteří už mají svou kariéru za sebou. Mají zkušenosti, které chtějí ještě využít pro pomoc státu,“ říká 72letý Eitan Adres. Má sice PhD z politologie, ale živí ho především úspěšná firma v oboru průmyslové oceli. „Třeba můj kolega byl prvním ředitelem společnosti Intel v Izraeli, další pak psychologem v izraelské armádě a místopředsedou v Národní bezpečnostní radě,“ popisuje, jak takový tým může vypadat.
Neměli by v něm být jen teoretici s tituly, ale lidé, kteří jsou velmi vzdělaní, ale současně také mají značnou praxi mimo akademický svět.
Nestálo by to ani korunu
Loni bylo během návštěvy izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga v Praze podepsáno memorandum o přenosu praxe a know-how. Český think-tank mohl zadarmo využívat izraelské statistiky, Izraelci by pomáhali při sestavování týmu i s rozběhem Institutu národní strategie, jak by se měl český think-tank jmenovat. Ovšem i Izrael by se mohl učit od Česka, tak rozsáhlé zkušenosti v průmyslu totiž nemá.
ČISOK sehnal peníze na první tři roky rozběhu think-tanku z evropských zdrojů. Z českého rozpočtu by nešla ani koruna. Přesto byl vznik think-tanku nyní nečekaně zamítnut.
„Vzhledem ke krizové situaci, ve které se Česko nachází, nám přijde naprosto nepochopitelné odmítat pomoc a dlouhodobou spolupráci od tak významného a zkušeného partnera, jakým je Izrael. Izraelci nám nabízí své nejlepší odborníky včetně držitele Nobelovy ceny, chtějí s námi sdílet své ověřené metodiky výzkumů a mají zájem vytvářet společné studie, např. v oblasti středního školství a připravenosti studentů pro inženýrské obory. A to vše zcela bez finančních nároků,“ vysvětluje Ondřej Bočkay, výkonný ředitel ČISOK.
Jsou tu nové problémy. Eitan Adres zmiňuje, že ho česká strana žádala o rady, jak integrovat půl milionu ukrajinských uprchlíků. Ostatně i s tím má Izrael praxi, když během pár let absorboval skoro milion Židů z bývalého Sovětského svazu. „Česko nyní, stejně jako ostatní země, čelí klimatickým změnám, bezpečnostním otázkám a rizikům, v nichž zkušenosti izraelského SNI mohou pomoci,“ soudí Eitan Adres.
„Myslím si, že česká vláda nepochopila smysl této iniciativy,“ zamýšlí se. Doufá, že se ještě podaří vše zvrátit a think-tank vznikne. „Někdy zkrátka narazíte na lidi, kteří mají velmi úzké vidění,“ dodává.