Ačkoli má totiž většina lidí ježovky spojené s nepříjemnými bodlinami, na Sicílii jde o delikatesu, kterou tamní kuchaři nejčastěji připravují se špagetami s jednoduchým základem v podobě oleje a česneku. Obliba a tedy i spotřeba vyhlášených spaghetti ai ricci di mare hlavně ze strany turistů vede rybáře již delší dobu k nadměrnému lovu směřujícímu až k vyhubení ježovek v místních vodách.
Alarmující zpráva z minulého týdne dokonce tvrdí, že jediná šance na záchranu mořských živočichů je minimálně tříletá pauza v jejich lovení. Jinak se na jídelním stole Italů už víckrát neobjeví. V návaznosti na varovnou zprávu výzkumníků navrhl místní politik schválení tříletého zákazu rybolovu ježovek na Sicílii. Vše ale nasvědčuje tomu, že s myšlenkou narazí, píše web The Guardian.
„Na jedné straně rozumím tomu, že je třeba chránit mořské tvory,“ zamýšlí se nad problémem palermský šéfkuchař Gaetano Serio. „Na té druhé by to byl velmi tvrdý zásah pro nás, kteří pracujeme v restauračním průmyslu. Když máme ježovky na menu, podáváme až čtyřicet jídel denně,“ dodává.
Sicilský rybolov je přitom už nyní z části omezen. Podle vědců z univerzity v Palermu má licenci na lov ježovek pouhých dvanáct rybářů. Další stovky je ovšem sbírají nelegálně. Není to ani tak složité, ježovky mohou nalézt i v mělkých vodách.
Není známky zdravé populace
Výzkum, který byl minulý týden představen sicilské vládě, přitom tvrdí, že pauza je jediným způsobem, jak zabránit vyhynutí. „Závěry jsou bohužel zdrcující,“ komentuje výsledky Paola Gianguzzová, vědecká koordinátorka studie. „V mořských chráněných oblastech Sicílie jsme nenašli ani mořské ježovky, ani známky zdravé populace. Museli bychom přerušit rybolov alespoň na tři roky, pokud bychom chtěli druh zachovat.“
Ježovka dlouhoostná (Paracentrotus lividus), fialově zbarvený druh mořského ježka, je velmi citlivá na prostředí, v němž žije. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství má na jejich populaci negativní dopad převážně klimatická krize a znečištění. Sicílii pak nejvíce pálí intenzivní ilegální rybolov. „Kvůli nutriční i ekonomické hodnotě ježovek musíme zpřísnit všechny kontroly,“ říká Marco Toccaceli z rady pro výzkum a ekonomiku.
VIDEO: V Rudém moři vymírají ježovky, v ohrožení jsou i korálové útesy |
Nello Dipasquale, člen místní levicové demokratické strany, pracuje od minulého týdne na legislativním návrhu na záchranu ježovek. „Jsem stejně jako mnozí další velký fanoušek ježovek,“ řekl místním médiím. „Přesto věřím, že můžeme od rybolovu na tři roky upustit a zachránit druh před vymřením. Jinak dojde k poškození ekosystému.“ Dodává, že situaci řeší za minutu dvanáct.
Angelo Pumilia, šéfkuchař v Menfi na jihozápadním pobřeží Sicílie, má na věc jiný názor. Tvrdí, že mnozí sicilští kuchaři ježovky kupují z nelegálního rybolovu za podstatně nižší ceny. „Představte si, že sto gramů čerstvých mořských ježků z Norska nebo Japonska může stát až 70 eur (1 700 Kč) za kilo,“ říká. Sicilský rybář bez licence je podle něj prodává majitelům restaurací za pouhých sedm nebo deset eur. „Některé restaurace na vysoké ceny nedosáhnou, a tak si vypomáhají jinak,“ dodává.
„My, kteří vaříme z kvalitních ingrediencí, si ježovky necháváme dovézt ze zahraničí, neboť sicilské zákony jsou příliš nejasné a neúplné. Je ale třeba rozšířit povědomí o tom, co to pro region bude znamenat, až přijdeme o jednu z hlavních kulinářských specialit,“ uzavírá kuchař Pumilia.
Jako hustý, bublající sirup. Voda na pobřeží Floridy měla rekordních 38 stupňů |
V Kalifornii se přitom vědci potýkají s opačným problémem. Tamní populace ježovek se zvýšila o deset tisíc procent od roku 2014, a to v důsledku poklesu populace mořských vyder a mořských hvězdic coby jejich přirozených predátorů.
Stovky milionů fialových živočichů tak pokryly pobřeží od mexického regionu Baja California po Aljašku a působí tak nezměrné škody v mořském ekosystému.
Odhaduje se, že v Kalifornii zaniklo již 95 procent podmořských lesů z řas, které poskytovaly útočiště a potravu širokému spektru mořských živočichů. Nahradily je právě nekonečné fialové koberce ježovek táhnoucích se podél mořského dna, uzavírá The Guardian.
