Podle krajských úřadů na Sardinii chovají na tři miliony ovcí a koz, což je zdaleka největší počet na italském území. Od projektu si organizátoři také slibují osídlení sardinského vnitrozemí, které v posledních desetiletích zažívá úbytek obyvatelstva.
Na každého obyvatele středomořského ostrova připadají v průměru dvě ovce či kozy. Rozšířená je také výroba sýrů. Majitelé chovů si však v posledních letech stěžují na nízké výkupní ceny mléka od zpracovatelů, což vedlo k řadě protestů.
Odvětví také zažívá, jako další mnohé zemědělské sektory, postupné stárnutí pracovníků a malý zájem mladých lidí v něm působit. Situaci by mělo zlepšit podle svazu Coldiretti právě přesídlení mladých pastevců z Kyrgyzstánu, kde má chov ovcí dlouho tradici. „Cílem projektu je zamezit opuštění venkovských oblastí, na které dopadá stárnutí obyvatel i pokles porodnosti,“ uvádí svaz.
Pokud se zkušební fáze podaří, zemědělská unie počítá s přesídlením několika tisíc lidí ze zhruba 6000 kilometrů vzdálené země. V první zkušební fázi se na Sardinii přesídlí 100 pastevců a jejich rodin, kteří dostanou trvalé povolení k pobytu, pokud se úspěšně zaučí. Usídlit by se měli na severu ostrova a v jeho vnitrozemí.
Italské zemědělství funguje jen díky rozsáhlému využití pracovní síly ze zahraničí. Podle Coldiretti má čtvrtina zaměstnanců v italském zemědělství zahraniční pas. Svaz přitom započítává jen pracovníky s povolením k pobytu. Majitelé zemědělských firem zaměstnávají další tisíce migrantů na černo.
V některých oblastech na jihu země tito pracovníci žijí ve špatných podmínkách a pod kontrolou organizovaného zločinu. Pro italský mlékárenský průmysl na severu a ve středu země je pak stěžejní přítomnost zhruba 10 000 sikhů z indického Paňdžábu.
