Alejandro je turistický průvodce. V ruce třímá tyčku s mexickou vlajkou připnutou na jejím vrcholu. Poslední snahou benátských úřadů bojovat proti nadměrnému turismu omezením velikosti skupin anebo zákazem používání reproduktorů nadšený není. Jeho skupina, která jen těsně překračuje nový maximální limit 25 osob, se plahočí po mostě směrem k náměstí svatého Marka. Jeho svěřence, stejně jako drtivou většinu ostatních turistů, více zajímá pořizování selfie než vstřebávání lekce historie, kterou jim zprostředkovává chrchlání reproduktorů jejich zvukových zařízení.
„Myslím si, že to nebyl příliš chytrý tah. Například se mnou je 24 lidí, dalších 25 je tamhle,“ říká průvodce a ukazuje na skupinu turistů několik metrů před sebou. „Bylo by lepší, kdybychom byli všichni pohromadě, místo toho průvodce z první skupiny mluví a já jen dávám pozor, aby se mi lidé neztratili,“ říká pro britský list The Guardian.
Nová turistická omezení, která vstoupila v platnost 1. srpna a platí pro hlavní benátský ostrov a ostrovy Murano, Burano a Torcello, mají za cíl uvolnit úzké uličky města a přinést klesajícímu počtu obyvatel trochu klidu. Ti, kteří pravidla poruší, riskují pokuty ve výši 25 až 500 eur (600 až 12 000 Kč).
Nic se nezmění
Italka Giulia je průvodkyně z Benátek. Stojí na žhavém slunci u náměstí svatého Marka a naviguje turisty k lodi, která je vezme na prohlídku ostrovů Murano a Burano. Také jí vadí nová omezení. „Není teď snadné najít průvodce, který by se postaral o více než jednu skupinu. Máme autobus s padesáti turisty, ale jen jednoho průvodce,“ říká. Podle ní je vše na začátku, ale stejně jako u vstupného pochybuje, že se něco změní
Benátky, kdysi srdce mocné námořní republiky, se v posledním desetiletí staly symbolem nadměrného turismu, který sem ročně přiláká zhruba 30 milionů návštěvníků. Z nich naprostá většina přijede jen na jeden den. Zatímco se město snaží tento trend zvrátit, ostatní světové metropole Benátky považují za tavicí kotlík pro opatření, která mají tento tlak zmírnit. Kritici však tvrdí, že dosavadní přístup úřadů je bezvýsledný.
Benátky otestují vstupné do centra města. Turisté bez noclehu zaplatí pět eur |
V dubnu se Benátky staly prvním velkým turistickým centrem na světě, které zpoplatnilo vstup do města v rámci experimentu, jehož cílem bylo odradit jednodenní turisty. Poplatek ve výši pěti eur, který platil ve 29 dnech turistické špičky skončil v červenci, byl také nouzovou reakcí místních orgánů, aby zabránily zařazení památky na černou listinu UNESCO.
Podle údajů poskytnutých městskou radou byl poplatek zaplacen 485 000krát, což do benátské pokladny přineslo 2,4 milionu eur (158 milionů Kč), tedy mnohem více, než se očekávalo. Méně úspěšná však politika byla při omezování počtu příchozích. Přesto jsou úředníci přesvědčeni, že tento systém, který označili za revoluční nástroj pro shromažďování přesnějších údajů o přítomnosti návštěvníků, by mohl být lékem na jejich problémy v oblasti cestovního ruchu. Naznačili, že při obnovení iniciativy v roce 2025 částku zdvojnásobí.
Jako domek z karet
K nejvýznamnějším kritikům vstupného patří benátský radní za opozici Giovanni Andrea Martini. „Vstupné nic neřeší,“ říká. Ve skutečnosti podle něj existují údaje ukazující, že v některých dnech, kdy poplatek platil, byla návštěvnost o 5 000 lidí vyšší než ve stejných dnech v roce 2023. „Věděli jsme, že to nebude fungovat, jen se město zoufale snažilo uklidnit UNESCO,“ dodává politik..
Na kontrolu opatření Benátky najaly armádu sedmi desítek revizorů. Úřady i přesto uvedly, že pokut padlo jen velmi málo, pokud vůbec nějaké. „Pokuty se neudělovaly, protože Benátky nechtěly být pohnány před soud,“ tvrdil Martini. Mnoho lidí přijelo do města, aniž by měli vstupenku, protože věděli, že riziko přistižení je malé. „Stačil by jeden soudní případ, aby se celý systém zhroutil jako domeček z karet,“ dodává radní.
Od příštího léta se vstupným. Benátky zavádějí opatření proti návalu turistů |
Zatímco turisté poplatek většinou přijali, místní ho tvrdě odmítli. Mnozí z nich se totiž domnívají, že jediným skutečným způsobem, jak dosáhnout udržitelnějšího cestovního ruchu, by bylo zaměřit se na lidi zůstávající přes noc, a to omezením krátkodobých prázdninových pronájmů a zlepšením služeb pro celoroční obyvatelstvo, které v roce 2022 poprvé kleslo pod 50 000 osob. „Nad věcmi, jako je Airbnb, není žádná kontrola,“ říká Stefano Croce, viceprezident asociace průvodců v Benátkách. „Tolik mých přátel z města odešlo a naše děti odcházejí také,“ dodává.
Je to však další opatření, které je jen obtížné kontrolovat ve městě plném průvodců z celého světa, z nichž mnozí jsou neautorizovaní nebo provádějí prohlídky jen za spropitné.
„Využívají Benátky jako stroj na peníze. Ale ještě horší je, že o městě nic nevědí,“ říká Matteo Secchi, který vede aktivistickou skupinu obyvatel Venessia.com. „Nedávno jsem na náměstí Campo Sant’Angelo zaslechl, jak jeden z průvodců říká, že je to mafiánská oblast. Návštěvníci byli z toho nesmyslu jako u vytržení,“ dodává
Secchi opatření uvítal. „Může se to zdát trochu nelogické, ale potřebovali jsme něco udělat, abychom uličky vylidnili. Byly dny, kdy jsem se nemohl dostat do supermarketu, protože cestu blokovalo sto lidí.“
Zda to však něco změní, se teprve uvidí. „Benátky jsou vždycky něco jako jako pokusný králík,“ dodává Secchi. „Věci se testují tady a ostatní pak sledují, jestli to funguje nebo ne. Podle něj je potřeba globální spolupráce v těchto věcech a turisté musí lépe pochopit, že přicházejí na místo, kde žijí lidé. „Je třeba, aby mezi lidmi nimi panoval vzájemný respekt,“ uzavírá aktivista podle The Guardianu.
