Začátkem letošního roku země udělila společnosti Hvalur roční licenci na lov 128 plejtváků v této sezoně. Ochránci zvířat přitom doufali, že by tato praxe mohla po dočasném pozastavení lovu v roce 2023 skončit úplně. Společnost Hvalur vede osmdesátiletý Kristján Loftsson, který je posledním lovcem plejtváků v Evropě. Jeho společnost nyní čeká na povolení lovu velryb na dobu neurčitou, píše list The Guardian.
Mezinárodní skupiny, mezi něž patří OceanCare, organizace na ochranu velryb a delfínů Orca, Nadace kapitána Paula Watsona a Agentura pro vyšetřování životního prostředí proto napsaly prezidentce Halle Tómasdóttirové dopis, v němž vyjádřily hluboké znepokojení nad tímto problémem. Rozhodování o lovu velryb v tomto přechodném období by podle nich bylo v rozporu s duchem demokratického vládnutí, zejména když podle průzkumů veřejného mínění je většina Islanďanů proti.
Modrá velryba (Plejtvák obrovský)Řadí se mezi ohrožené druhy. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody se na celé planetě nachází 10 až 25 tisíc modrých velryb. Mohou vážit až 200 tun a měřit až 30 metrů. V průběhu dvacátého století je intenzivní lov přivedl až na pokraj vyhynutí. Podle odhadů odborníků během 20. století vyhynulo až 90 procent populace. |
Tómasdóttirová již dříve uvedla, že úlohou dočasné vlády je především udržet stabilitu země do doby, než bude ustavena vláda řádně zvolená. Premiér a předseda strany Nezávislost Bjarni Benediktsson před dvěma týdny oznámil, že žádost firmy Hvalur ještě posoudí Jón Gunarsson, jehož jmenoval svým zvláštním zástupcem na ministerstvu pro potraviny, zemědělství a rybolov.
Na otázku, zda firma licenci k lovu velryb dostane, Benediktsson odpověděl, že je to pravděpodobné.
Právě Jón Gunarsson, poslanec za stranu Nezávislost, byl jedním z nejhlasitějších kritiků dočasného zákazu lovu velryb, který v červnu 2023 vyhlásila tehdejší ministryně rybolovu Svandís Svavarsdóttirová z Levicově-zelené strany. Ta pozastavila lov velryb poté, co zpráva dospěla k závěru, že lov v roce 2022 nebyl v souladu s právními předpisy země o dobrých životních podmínkách zvířat. Velrybám totiž trvalo příliš dlouho, někdy až dvě hodiny, než uhynuly. Zákaz později parlamentní ombudsman označil za nezákonný.
Ukvapené rozhodnutí
Udělování licence na lov velryb je na Islandu sice technicky vzato administrativní úkon, ale tato otázka vzbuzuje mnoho emocí. Ve svém dopise prezidentce mezinárodní skupiny citovaly nedávné rozhodnutí Islandu zdržet se klíčových hlasování v Mezinárodní velrybářské komisi, což prý mezinárodní spojenci považují za signál přehodnocení velrybářských praktik.
Za lov velryb se nestydí. Japonsko povolí odlov dalšího druhu plejtváka |
„Uctivě vás vyzýváme, abyste zvážila potenciální dopad, který může mít ukvapené rozhodnutí na ekologický odkaz Islandu a jeho vztahy s globálním společenstvím,“ stálo v dopise. Odložení rozhodnutí o jakýchkoli nových velrybářských licencích do doby, než bude ustavena vláda s plným mandátem, by ctilo demokratické procesy na Islandu a podpořilo pověst země jako odpovědného správce mořských ekosystémů.“
Plejtváci jsou druzí největší savci na světě a Mezinárodní unie pro ochranu přírody je řadí mezi druhy ohrožené vyhubením. Jejich počty se obnovily poté, co byl v mnoha zemích od 70. let 20. století zaveden zákaz lovu. V květnu oznámilo Japonsko, že lov velryb i v této zemi může být obnoven, uzavírá The Guardian.
