Devětačtyřicetiletá Filipínka Norma Tactaconová pracuje v Kataru jako pomocnice v domácnosti. Její rodina žije ale tisíce kilometrů daleko a vídá se s ní jen několikrát ročně. Vydělá si tu ale tolik, že dokáže poměrně dobře uživit celou rodinu. „Když ale v posledních dnech vidím rakety na obloze přímo nade mnou, mám obrovský strach,“ říká Filipínka.
KOMENTÁŘ: Trauma z války v Íránu promění Perský záliv. Ekonomicky i vojensky |
Návrat domů na Filipíny navzdory bezpečnostní situaci zatím spíše neplánuje. Především proto, že si v Kataru za stejnou práci vydělá až pětkrát víc než doma. Touha zaplatit dětem vzdělání a zajistit jim lepší budoucnost ji tak stále drží v zahraničí i navzdory nebezpečí. Její syn momentálně studuje policejní akademii a dcery by se brzy měly stát zdravotními sestrami.
Pokud by se ale bezpečnostní situace v Kataru dál zhoršovala, návrat domů nevylučuje. „Doufám, že se svět brzy vrátí do normálu a válka skončí,“ uvedla Filipínka.
Katar, Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty se díky zásobám ropy a zemního plynu řadí mezi nejbohatší ekonomiky na světě. I proto se Blízký východ v minulosti stal oblíbeným cílem lidí z chudších zemí, kteří sem odešli za prací a vidinou výraznějších výdělků. Nyní ale mnozí z nich nevědí, jak na válku zareagovat, píše BBC.
Putin může ztratit Záliv. Íránský konflikt jako zástupná válka Ruska a Ukrajiny |
Obavy migrantů momentálně žijících ve státech Perského zálivu podle BBC nejsou vůbec přehnané. Řada z nich totiž již během několikatýdenního konfliktu přišla o život. Řadí se mezi ně třeba dvaatřicetiletá Filipínka Mary Ann Velasquezová, která ještě před pár týdny pracovala v Izraeli jako pečovatelka. Íránská balistická ale zasáhla její nájemní byt v Tel Avivu.
Cesta zpět do vlasti je náročná
Mezi oběťmi je i devětadvacetiletý Nepálec Dibas Šrestha, který pracoval jako strážný ve Spojených arabských emirátech. Do zahraničí odešel, aby si vydělal na nákladné opravy rodinného domu po ničivém zemětřesení v roce 2015. „Přemlouval jsem ho, aby se vrátil domů, ale neposlechl mě,“ řekl jeho strýc pro BBC.
Podobných příběhů jsou desítky. I proto se asijské státy snaží dostat své občany zpět domů. Kvůli válce to ale není vůbec jednoduché. Letecká doprava v regionu je omezená a návrat je tak mnohem komplikovanější a vyčerpávající. Třeba Filipínci, kteří pobývají ve Spojených arabských emirátech, nyní musí cestovat i osm hodin do nedaleké Saúdské Arábie, odkud se teprve letecky vracejí do své vlasti.
Země Perského zálivu sčítají škody. Ekonomiky mohou klesnout víc než za pandemie |
Ani válka ale některé migranty nemotivuje k tomu, aby Blízký východ opustili. Mimo jiné proto, že ani u nich doma není situace často o mnoho lepší. Příkladem je jednatřicetiletá Su Su z Myanmaru, která pracuje v Dubaji jako realitní makléřka. „Pořád to tu je lepší než v Myanmaru. Věřím, že se situace brzy uklidní,“ uzavřela pro BBC.
