Podle banky JPMorgan zpracovávají světové rafinerie každý den o 8,4 milionu barelů ropy méně než před začátkem války v Íránu. Produkce paliv tak klesla přibližně o deset procent. Za výpadkem stojí poškozené provozy, narušené dodavatelské řetězce, ukrajinské útoky na ruská energetická zařízení i mimořádně vysoké teploty, které chod rafinerií dále komplikují. „Otázkou už není, zda se ropa na trh vrátí, ale jak rychle ji budou světové rafinerie schopné zpracovat,“ tvrdí analytička banky JPMorgan Natasha Kanevaová podle CNN.
Pátý večer v řadě. Američané pokračují v úderech proti Íránu |
Situace v Hormuzském průlivu však zůstává napjatá. Lodní dopravu znovu zpomalily obnovené útoky na Blízkém východě, nová americká námořní blokáda i Trumpovo oznámení, že dohoda mezi Spojenými státy a Íránem už neplatí. Navzdory tomu se během několika týdnů podařilo z Perského zálivu vyvézt přibližně 200 milionů barelů ropy.
Problém jménem zpracování
Podle společnosti Lipow Oil Associates jde o množství odpovídající zhruba sedmnácti dnům dodávek. Postupně se obnovuje také těžba na Blízkém východě, která je proti květnu vyšší asi o čtyři miliony barelů denně. „Ropy je ve světě dostatek, pokud ji lze dopravit tam, kde je potřeba,“ potvrdil pro CNN portfolio manažer společnosti Tortoise Capital Rob Thummel.
Potíž je ale v jejím dalším zpracování. Spotřeba během války výrazně klesla, protože domácnosti i firmy začaly pohonnými hmotami šetřit. To sice pomohlo zabránit ještě prudšímu růstu cen, zároveň však nyní komplikuje návrat trhu k běžnému fungování.
Ropa opět zdražila. Ceny reagují na slova Trumpa, který chce obnovit blokádu Íránu |
Výrazně výrobu omezila také Čína. Tamní rafinerie podle banky JPMorgan zpracovávají zhruba o tři miliony barelů ropy denně méně než dříve. Peking zároveň zvýšil výrobu elektřiny z uhlí, dál podporuje elektromobilitu a výpadek dodávek z Perského zálivu nahrazuje čerpáním ze strategických zásob.
Čína ale současně snížila i vývoz benzinu a nafty do okolních zemí. Nedostatek pohonných hmot se tak ještě prohloubil v části jihovýchodní Asie. Výkon čínských rafinerií se zřejmě výrazněji nezvýší, dokud nebude jisté, že ropa může Hormuzským průlivem proudit bez dalších výpadků.
Situaci na trzích komplikuje i Rusko
S potížemi se potýkají také rafinerie na Blízkém východě, které dohromady dokážou zpracovat asi 11,7 milionu barelů ropy denně. Podle JPMorgan Írán během války zaútočil na třicet provozů v regionu. Rozsah škod zatím není jasný, a nelze proto odhadnout, kolik rafinerií se podaří rychle znovu uvést do provozu.
Ruské rafinerie zpracovávají nejméně ropy za jednadvacet let. Vláda škody tají |
Část výpadku dodávek z Blízkého východu začaly nahrazovat Spojené státy. Americké rafinerie zvýšily výrobu leteckého paliva pro Evropu a nafty pro Austrálii a Asii. Vyšší vývoz ale zároveň zmenšil nabídku na domácím trhu. Také proto ceny benzinu neklesly tak rychle, jak sliboval Trump.
Další problém představuje Rusko, které patří mezi největší světové vývozce nafty. Po pokračujících ukrajinských útocích na rafinerie Moskva vývoz tohoto paliva zakázala. V některých regionech se před čerpacími stanicemi tvoří fronty a ceny během několika dnů vzrostly až o polovinu.
Před útoky Rusko vyváželo přibližně 800 tisíc barelů nafty denně, což odpovídalo asi dvanácti procentům světového obchodu s tímto palivem. Podle JPMorgan připadá na výpadky ruských rafinerií zhruba pětina celkového poklesu světového zpracování ropy, uzavírá CNN.
