Čína je největším obchodním partnerem Íránu a nová americká kampaň ekonomického tlaku může znovu vyhrotit vztahy mezi Washingtonem a Pekingem. A to právě v době, kdy se Trump snaží napětí zmírnit a doladit s Čínou širší hospodářskou dohodu, píše The Washington Post.
Seznam sankcí, který v pondělí zveřejnilo americké ministerstvo financí, obsahuje více než desítku menších čínských a hongkongských firem. Většina z nich je spojena s námořní dopravou a dodavatelskými řetězci. Naznačuje to, že Washington v první fázi míří na nelegální přepravu zboží do Íránu, aniž by přímo zasáhl velké čínské rafinerie nebo banky.
Krok přesto Peking pobouřil. Čína v posledních měsících vysílala do Washingtonu své emisary, aby připravili půdu pro schůzku Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Bílém domě koncem září.
„Čína udělá vše, co bude nezbytné, aby rozhodně chránila svá práva a zájmy,“ uvedl v úterý mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Kritizoval přitom podle něj nezákonné jednostranné sankce, které nemají oporu v mezinárodním právu.
USA slibují Íránu ekonomický Den D. Rozlučte se s ropou, reaguje Teherán |
Analytici upozorňují, že čínská reakce je varovným signálem. Další americké kroky by podle nich mohly narušit křehké příměří, které se mezi Washingtonem a Pekingem podařilo vybudovat.
„Washington se snaží projít velmi úzkou cestou: ekonomicky izolovat Írán a současně udržet stabilní vztahy mezi USA a Čínou,“ řekla Wendy Cutlerová, bývalá americká obchodní vyjednavačka a nynější místopředsedkyně Asia Society Policy Institute.
„Podle toho, jak daleko USA zajdou, není vyloučeno, že by Peking pohrozil zrušením nebo odložením plánované Si Ťin-pchingovy návštěvy Spojených států příští měsíc,“ dodala.
Čína odebírá většinu íránské ropy
Čína je hlavním odběratelem íránské ropy. Před válkou dovážela podle odhadů 1,4 milionu barelů denně, převážně prostřednictvím stovek tankerů z takzvané stínové flotily.
Zcela eliminovat tyto obchodní vztahy by bylo podle odborníků obtížné. Vyžadovalo by to rozsáhlé sankce proti čínským bankám a rafineriím a možná také nasazení vojenských a vyšetřovacích kapacit, které by dokázaly narušit neustále se měnící síť stovek čínských přepravních firem a fiktivních společností rozesetých po celé Asii.
Téměř polovina ropy pochází ze zemí zmítaných válkami, ukázal výpočet |
Americký ministr financí Scott Bessent označil chystané sankce za největší ekonomickou ofenzivu v historii. Naznačil přitom, že z amerických sankcí nebude vyjmuta ani Čína.
„Pokud usnadňují transakce a jsou součástí ekosystému, který mění íránskou ropu na peníze a ty pak slouží k represím, budou terčem. Chceme dnes jasně říct, že nikdo není mimo dosah amerických sankcí,“ uvedl Bessent.
Budování paralelního systému
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien čínskou spolupráci s Teheránem obhajuje. Podle něj probíhá v rámci mezinárodního práva a nic by ji nemělo narušovat. Čínské banky přitom hrají klíčovou roli v obchodu s íránskou ropou. Financují mimo jiné menší rafinerie, které íránskou ropu nakupují a zpracovávají.
Peking se dlouhodobě snaží budovat paralelní finanční systém, který by snížil jeho závislost na dolaru a amerických sankcích. Jeho možnosti odvetných opatření však mají své limity. Čínská vláda může firmy před sankcemi chránit doma, nemůže ale vyřešit ztrátu přístupu k dolaru, globálnímu pojištění nebo na americké trhy, upozornil Washington Post.
Nahradit Hormuz není snadné. Transport ropy možnosti nabízí, s plynem je to horší |
„Ochota Číny riskovat odpor vůči americkým sankcím bude záviset na tom, jak moc si bude jistá, že lze omezit vedlejší škody pro čínskou ekonomiku a zabránit tomu, aby se vztahy mezi USA a Čínou dostaly do nebezpečné spirály eskalace,“ uvedl Isaac Kardon, mimořádný profesor na univerzitě Johnse Hopkinse.
Stínová flotila se rychle přizpůsobuje
Kromě bank a rafinerií se Washington už letos pokusil zasáhnout stínovou námořní síť, která obchoduje s ropou a chemikáliemi mezi Čínou a Íránem. USA uvalily sankce na desítky lodí a přepravních společností a zabavily plavidla s íránskou ropou. Analytici však tvrdí, že jde v podstatě o námořní hru na kočku a myš. Obchodníci se totiž dokážou velmi rychle přizpůsobit.
Při jedné z takových akcí v dubnu americké síly převzaly loď Touska směřující do Teheránu. Ta předtím zakotvila v čínském přístavu a Trump tehdy řekl, že američtí představitelé na lodi našli „dárek z Číny“, který podle něj „nebyl příliš hezký“.
Levnější ropa nestačí. Marže rafinérií jsou teď rekordní, říká odborník |
Zabavení lodi tehdy krátkodobě zvýšilo ceny ropy, na vztahy mezi Pekingem a Washingtonem však mělo jen malý dopad. Oba prezidenti se následující měsíc setkali za přátelské atmosféry.
Nová Bessentova sankční kampaň založená na maximálním tlaku by ale podle analytiků mohla mít mnohem širší důsledky než jen případné zrušení summitu. „S ohledem na soubor odvetných nástrojů, které Peking v posledních letech buduje, má mnoho možností, jak poškodit americké zájmy. Patří mezi ně omezení vývozu, sankce proti americkým firmám a zpomalení, nebo dokonce zastavení nákupů amerických zemědělských produktů,“ uzavřela podle amerického listu Wendy Cutlerová, bývalá americká obchodní vyjednavačka.
