Hormuzský průliv, vodní pás široký pouhých 34 kilometrů mezi Íránem a Ománem, zajišťuje cestu z Perského zálivu do Indického oceánu a je hlavní trasou pro zhruba pětinu světových dodávek ropy a dalšího životně důležitého zboží včetně hnojiv.
Írán chce, aby jakákoli trvalá mírová dohoda ve válce, která začala útoky USA a Izraele na jeho vedení 28. února, umožnila Teheránu požadovat poplatky za lodě proplouvající průlivem, sdělil agentuře Reuters vysoce postavený íránský úředník. Poplatek by se lišil v závislosti na typu lodi, jejím nákladu a dalších nespecifikovaných převládajících podmínkách, uvedl úředník bez dalších podrobností.
Na cestu Hormuzem čeká 800 lodí. Návrat k normálu bude pomalý, varují experti |
Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabdi minulý týden uvedl, že Teherán připravuje s Ománem protokol, který by od lodí vyžadoval získání povolení a licencí k proplutí průlivem, a uvedl, že to má tranzit spíše usnadnit, než omezit. Omán uvedl, že s Íránem jednal o možnostech zajištění hladkého tranzitu, ale neuvedl, zda bylo dosaženo nějakých dohod.
Akceptovaly by jiné země poplatek?
Od doby, kdy íránské Islámské revoluční gardy na začátku války zablokovaly průliv a na některé lodě v zálivu střílely, jím proplul malý počet lodí. Objevily se zprávy o nejméně jedné platbě ve výši 2 milionů dolarů za plavidlo, které mělo proplout průlivem, tyto informace se však nepodařilo ověřit.
Zástupci lodního průmyslu uvedli, že v moderní historii nebyl učiněn žádný takový jednostranný krok k požadování poplatků za plavbu průlivem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že volná doprava ropy přes průliv musí být součástí jakékoli mírové dohody s Íránem.
Přes Hormuz pouze za poplatek. Írán požaduje platbu v jüanech nebo kryptoměně |
Obzvláště znepokojeny jsou pak státy Perského zálivu, které jsou závislé na vývozu energie přes průliv. Spojené arabské emiráty prohlásily, že vodní cesta „nemůže být rukojmím žádné země“ a že volná plavba musí být součástí jakéhokoli urovnání války .
Katarské ministerstvo zahraničí uvedlo, že všechny země v regionu mají právo volně využívat průliv a jakékoli diskuse o budoucích finančních mechanismech by měly počkat až do jeho znovuotevření.
Průliv není průplav
Námořní úmluva UNCLOS upravující mezinárodní námořní právo říká, že státy hraničící s průlivy nemohou požadovat platbu pouze za povolení k proplutí, uvádí portál Baird maritime zaměřený na lodní dopravu. Mohou však ukládat lodím omezené poplatky za specifické služby, jako je lodivodství, služby remorkérů nebo přístavní služby, ačkoli tyto poplatky nesmí být ukládány plavidlům z konkrétních zemí ve větší míře.
Průplavy, které byly vykopány, tedy nevznikly přirozeně, se posuzují jinak než průlivy. Egypt a Panama si účtují poplatky za průjezd Suezským i Panamským průplavem.
Turecké úžiny – Bospor, Marmarské moře a Dardanely mezi Černým a Středozemním mořem – se řídí Montreuxskou úmluvou z roku 1936, která zaručuje volnou plavbu obchodních lodí v době míru.
Miny, tankery a potápěči na ráně jako kachničky ve vaně. Proč je tak těžké bránit Hormuz |
Tato úmluva umožňuje Turecku vybírat standardizované poplatky na pokrytí nákladů na služby, ale neumožňuje mu ukládat všeobecný poplatek za tranzit. Městský stát Singapur také neúčtuje poplatek za průjezd Singapurským průlivem.
Odborníci zdůrazňují, že není mnoho jiných průlivů tak úzkých, významných nebo nebezpečných jako Hormuz.
Otázka Hormuzu zůstává nevyřešená
Dvoutýdenní příměří dohodnuté mezi Spojenými státy a Íránem zatím nepřineslo dostatečnou jasnost pro to, aby norské lodě mohly obnovit plavbu Hormuzským průlivem, uvedla ve středu Norská asociace majitelů lodí (NSA).
Tato průmyslová skupina, která zastupuje 130 společností s přibližně 1 500 plavidly po celém světě, uvedla, že bezpečnostní situace v Perském zálivu je i nadále nejistá a že majitelé lodí hledají další informace.
„Zaznamenáváme signály příměří, ale situace v Hormuzském průlivu zůstává nevyřešená a nepředvídatelná,“ uvedl ve svém prohlášení generální ředitel NSA Knut Arild Hareide.
