Cesta kamionů s cisternami z iráckých rafinerií do syrských a jordánských přístavů trvá přibližně čtyři až šest dnů. Jen ze Sýrie díky novým dodávkám v červnu odplulo 720 tisíc tun topného oleje. Podle analytické společnosti Vortexa připadalo na Sýrii v červnu 28 procent veškerého vývozu topného oleje z Blízkého východu, píše agentura Bloomberg.
Přeprava po silnici je ve srovnání s lodní dopravou mimořádně náročná. Jedna cisterna uveze jen přibližně 20 tun, tedy asi 135 barelů paliva, zatímco menší přepravní loď zvládne najednou naložit kolem 300 tisíc barelů. K převozu stejného množství proto Irák potřebuje více než dva tisíce nákladních vozidel.
„Válka Iráku připomněla, že se nemůže spoléhat jen na jednu vývozní cestu, a znovu tak řeší stejnou otázku jako v 80. letech. Pokud je Hormuz zranitelný, kudy jinudy lze ropu vyvážet?“ řekl agentuře Bloomberg analytik Raad Alkadiri z poradenské společnosti 3TEN32 Associates.
Za červen až milion tun topného oleje
Údaje o objemu přepravovaného paliva z Iráku se liší. Podle obchodníků zamířilo během června do Sýrie více než 600 tisíc tun topného oleje. Irácké ministerstvo ropy však odhaduje, že do Sýrie a Jordánska bylo po silnici dopraveno dohromady až milion tun, tedy dvojnásobek květnového množství.
Přibližně 100 tisíc tun měsíčně míří přes Jordánsko do přístavu Akaba u Rudého moře. Po stejné trase se podle obchodníků přepravuje také menší množství nezpracované ropy.
Bez vývozu přes Sýrii a Jordánsko by se iráckým rafineriím rychle zaplnily zásobníky topného oleje. Část z nich by pak musela omezit nebo zastavit provoz, což by zasáhlo také výrobu benzinu a nafty pro irácký trh.
Co s ropou, kterou nelze zpracovat. Návratu k normálu brání rafinerie |
Nové trasy mají zároveň zmírnit propad příjmů z ropy, který způsobilo omezení dopravy přes Hormuzský průliv. Za běžného provozu tudy proudí přibližně pětina světových dodávek ropy, takže jakýkoliv výpadek tvrdě dopadá především na vývozce z Perského zálivu.
Pro Sýrii jsou irácké dodávky obrovskou šancí
Pro válkou zničenou Sýrii představují irácké dodávky šanci, jak se znovu zapojit do regionálního obchodu. Země se stále častěji zmiňuje jako možná tranzitní cesta pro iráckou ropu i další energetické suroviny.
Jednou z možností je obnovení ropovodu mezi iráckým Kirkúkem a syrským přístavem Baníjás, který je mimo provoz déle než dvacet let. O jeho zprovoznění už jednali zástupci Iráku, Sýrie a Spojených států spolu s energetickými firmami včetně Chevronu.
Írán tvrdí, že u Hormuzského průlivu začaly hořet dva tankery. Pluly minovým polem |
Obnova ropovodu by však zabrala několik let a provázela by ji řada bezpečnostních problémů. Část trasy totiž vede přes oblasti, kde jsou stále aktivní buňky teroristické organizace Islámský stát.
Kamiony tak mohou mezi Irákem a středomořskými přístavy jezdit i poté, co se provoz v Hormuzském průlivu vrátí k normálu. Válka totiž Bagdádu připomněla, jak riskantní je spoléhat při vývozu ropy pouze na jedinou trasu.
Ropa zdražila na více než 90 dolarů za barel, provoz v Hormuzu se zastavil |
Závislost na Hormuzském průlivu se snaží omezit i další země Perského zálivu. Spojené arabské emiráty posílají část ropy potrubím do přístavů na východním pobřeží, které leží mimo průliv. Saúdská Arábie využívá ropovod vedoucí k přístavu Janbú u Rudého moře a Kuvajt jedná se sousedními státy o rozšíření jejich potrubní sítě, uzavírá Bloomberg.
