Analytici zjistili, že zisky podniků kótovaných na burze ve Spojeném království v letošním roce meziročně stouply o více než 30 procent. Ve Spojených státech je okruh takových firem dokonce ještě větší. K nárůstu podnikových zisků došlo ve chvíli, kdy meziroční nárůst mezd nedokázal u naprosté většiny pracovníků držet krok s všeobecným zvyšováním cen v ekonomice. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Zpráva think-tanků IPPR a Common Wealth uvádí, že řada zaměstnanců v západním světě utrpěla největší pokles disponibilních příjmů od druhé světové války a dodávají, že loňská meziroční míra zdražování byla nejvyšší od počátku 80. let minulého století.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí znovu reálně klesla, shodují se analytici |
„Firmy byly schopné ochránit své ziskové marže, nebo je dokonce zvýšit a generovat nadměrné zisky díky kombinaci vysoké tržní síly a dynamiky globálního trhu,“ stojí ve zprávě.
Energetici, těžaři i potravináři
Výzkumníci se zaměřili na zisky 1 350 společností, které jsou kótovány na burzách ve Velké Británii, Spojených státech, Německu, Brazílii a Jihoafrické republice. Ke stabilizaci situace ale nijak nepřispělo počínání firem ani v technologickém sektoru, telekomunikaci nebo bankovnictví. I ty se rozhodly zdražovat své služby, proto následně vyletěly vzhůru i jejich marže.
Průměrný Čech bere přes 42 tisíc hrubého. Po započtení inflace ale dál chudne |
Největší nárůst zisků zaznamenali analytici v případě energetických firem Shell (z 28 na 44 miliard liber proti době před vypuknutím pandemie) a ExxonMobil (z 15 na 53 miliard liber). Přidaly se k nim ale například i těžařské společnosti Rio Tinto nebo Glencore. Na loňský kolaps trhů v důsledku ruské invaze na Ukrajinu ale ziskově vydělaly i potravinářské giganty jako Kraft Heinz nebo Archer-Daniels-Midland.
Příliš mnoho monopolů
Analytici říkají, že velkou měrou se na situaci podílela tržní síla. „Počínání firem přineslo globální ekonomice obrovské škody. Globální hrubý domácí produkt by mohl být až o 8 procent vyšší, než je nyní, pokud by některé podniky ve vybraných odvětvích neměly tak značnou tržní sílu,“ stojí ve zprávě think-tanků IPPR a Common Wealth.
Že růst konečných spotřebitelských cen převýšil dynamiku růstu nákladů, potvrzují i tvůrci hospodářské politiky napříč zeměmi. Například členka výkonné rady Evropské centrální banky Isabel Schnabelová loni uvedla, že podnikové zisky jsou v posledních měsících klíčovým přispěvatelem k celkové výše domácí inflace.
BBC válčí s inflací a změnami. Musí škrtat, vláda nechce zvýšit poplatky |
Ekonomové think-tanků IPPR a Common Wealth uvádějí, že je třeba podniknout kroky k rozbití monopolních praktik a rovněž volají po tom, aby se nadměrný zisk globálních společností dodatečně zdanil.
