„Jak asi vypadalo Bali dřív?“ Tak zní věta, kterou lze stále častěji zaslechnout na nejznámějším indonéském prázdninovém místě. Ostrov bohů, jak se Bali často přezdívá, proslulý svými svěže zelenými rýžovými políčky a nádhernými plážemi, totiž prošel v posledním půlstoletí překotnými změnami, píše The Guardian.
Místní obyvatelé si v posledních letech stěžují především na dopravu, znečištění a nevychované cizince, kteří přišli ruku v ruce s hotely a letovisky, jež nyní ostrov zaplavují. Přestože se indonéská vláda snaží kontrolovat rozvoj ostrova, nové odtajněné satelitní snímky z roku 1965 odhalují skutečný rozsah proměny Bali.
Snímky pořízené americkým špionážním satelitem KH-7 Gambit z doby studené války v květnu roku 1965 zachycují jižní pobřežní Bali v oblast od Uluwatu až po Ubudu. Vlevo satelitní snímek, vpravo současný stav. (27. února 2025)
Snímky, které nedávno zveřejnila v interaktivní mapě společnost Nusantara Atlas, ukazují, jak se kdysi klidné pobřeží v oblíbených lokalitách Bali, jako jsou Seminyak a Canggu, proměnilo z ospalých teček na mapě v džungli nákupních center, obrovských letovisek, bazénů a vil, kam až oko dohlédne.
Zakladatel společnosti Nusantara Atlas a ekolog David Gaveau, který žil na Bali více než deset let, uvedl, že jejich uveřejněním chce přispět k diskusi o nadměrném turismu a rychlosti rozvoje. „Všichni vědí, že se Bali změnilo, jen nevíme kde a jak,“ řekl, „Teď to můžeme vidět na vlastní oči,“ říká.
Nechceme batůžkáře, zní z Bali. Ostrov opět otevírá, cílí na bohatší turisty |
Snímky pořízené americkým špionážním satelitem KH-7 Gambit z doby studené války v květnu roku 1965 zachycují jižní pobřežní oblast od Uluwatu až po oblast Ubudu. Družice, která byla aktivní v letech 1963–67, byla prvním americkým zařízením tohoto typu schopným trvale pořizovat fotografie s vysokým rozlišením. Družice obvykle obíhala nad sovětským územím a byla určena k fotografování tamních raketových sil a dalších strategických cílů.
Snímky pořízené americkým špionážním satelitem KH-7 Gambit z doby studené války v květnu roku 1965 zachycují jižní pobřežní Bali v oblast od Uluwatu až po Ubudu. Vlevo satelitní snímek, vpravo současný stav. (27. února 2025)
S odstupem desetiletí vyprávějí snímky také příběh o vývoji v jihovýchodní Asii, kde cestovní ruch změnil krajinu a způsob života. Podle Gaveaua je načasování snímků důležité, neboť mezinárodní letiště na Bali se otevřelo jen o několik let později, v roce 1968. Tímto momentem se totiž odstartoval turistický boom, díky němuž se ostrov stal jednou z nejnavštěvovanějších asijských destinací na planetě.
Spojeni s Bohem
Podle indonéského statistického úřadu se počet obyvatel Bali zvýšil z přibližně 2 milionů v 60. letech minulého století na více než 4 miliony v současnosti. Podle vládních údajů ostrov každý měsíc navštíví asi půl milionu turistů. Roste také počet zde žijících digitálních nomádů. Vláda provincie Bali doufá, že letos dosáhne turistický ruch rekordního počtu 6,5 milionu zahraničních turistů.
Nechceme batůžkáře, zní z Bali. Ostrov opět otevírá, cílí na bohatší turisty |
„Lidé sem přijíždějí kvůli kultuře. Balijci jsou totiž velmi spjati s přírodou, jeden s druhým, s Bohem a žádné jiné takové místo neexistuje,“ říká Ida Yoga Dharataová z místní ekologické organizace Walhi.
Chakra Widiaová, balijská ochránkyně přírody, uvedla, že mnoho zemědělců již nepovažuje zemědělství za finančně výhodné a místo toho prodávají svou půdu na výstavbu vil a hotelů. Oblasti jako Canggu kdysi lemovala rýžová pole, ta v posledních letech nahradily řady butiků a vil. „Páteří ekonomiky bylo dříve pěstování rýže, teď je to cestovní ruch,“ dodává místní ochránkyně přírody.
Štěstí pro Balijce
V říjnu 2024 navrhli balijští politici dvouleté moratorium na novou výstavbu související s cestovním ruchem kvůli rostoucím obavám z nadměrné turistiky a zhoršování životního prostředí. Guvernér Bali Wayan Koster však poté prohlásil, že navrhované moratorium zastaví, a místo toho slíbil přísnější předpisy.
Ve svém prvním funkčním období, tedy mezi lety 2018 a 2023, zavedl Koster také daň z cestovního ruchu na Bali ve výši 150 000 rupií (217 Kč), která má sloužit k financování lepší ochrany balijské kultury a krajiny a nové infrastruktury. První údaje však ukázaly nízkou účinnost tohoto nařízení, daň zaplatilo pouze 35 procent návštěvníků.
Snímky pořízené americkým špionážním satelitem KH-7 Gambit z doby studené války v květnu roku 1965 zachycují jižní pobřežní Bali v oblast od Uluwatu až po Ubudu. Vlevo satelitní snímek, vpravo současný stav. (27. února 2025)
Poslankyně regionálního parlamentu na Bali Niluh Djelantiková, která se již dlouho otevřeně vyjadřuje k problémům ostrova, označila změny za zničující. Dodala však, že není proti rozvoji a cestovnímu ruchu. Místo toho si podle svých slov přeje přísnější vymáhání stávajících předpisů, včetně cizinců pracujících zde načerno a lepší využívání turistické daně.
„Nejsem proti turismu, ale proti tomu, jak ho děláme,“ řekla. Potřebujeme správný záměr, abychom vytvořili štěstí pro Balijce,“ uzavřela politička podle The Guardianu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
