Jedenačtyřicetiletýkurýr z města Hajdarábád, který začal doručovat jídlo poté, co zkrachovalo jeho knihkupectví. Podle jeho slov pracuje každý den od sedmi hodin večer do pěti hodin ráno.
Za jednu objednávku dostává fixní částku pět rupií (1,2 Kč). Celkový měsíční výdělek záleží na počtu doručených objednávek a ujetých kilometrů. Dohromady si přijde na 20 000 rupií (4 600 Kč) měsíčně.
Indie platí ženám v domácnosti, ty si pochvalují větší nezávislost |
„Palivo i údržbu motorky si musíme platit sami,“ uvedl pro CNN, minimálně 50 rupií (11,5 Kč) dá denně za jídlo. Podle jeho slov jeho rodina žije aktuálně od výplaty k výplatě. Více než polovina vydělané částky padne za nájem a školné pro všech jeho pět dětí.
Jízda na červenou
Kurýři popisují, že často pracují až šestnáct hodin denně, aby splnili cíl 35 až 40 doručených objednávek za den. Po zaplacení paliva a dalších výdajů jim zůstane zhruba 700 rupií (160 Kč) na den. „Na vzdálenost jeden kilometr se od nás očekává dodání za tři až čtyři minuty a na vzdálenost čtyř kilometrů dodání za zhruba deset minut,“ říká kurýr z Hajdarábádu.
Bohatí bohatnou, chudí chudnou. Indie sice roste, většina lidí to ale nepociťuje |
„Abychom to stihli, musíme jezdit rychle. Když nepojedeme rychle, nesplníme cíle. Když dostanu objednávku, myslím jen na to, jak ji doručit co nejrychleji, abych mohl vzít další,“ doplnil.
Právě na rychlém doručení do deseti minut, staví některé společnosti své marketingové kampaně. Podle některých kurýrů je to ovšem nutí nedodržovat dopravní předpisy.
Jiný kurýr, který pracuje v Bombaji pro firmu Zepto, uvedl, že většinou musí jezdit na červenou. Za nedoručení včas jsou podle jeho slov jsou penalizováni. „Když to nestihneme, dostaneme pokutu. A když nás chytí policie, musíme pokutu zaplatit z vlastní kapsy. Takže jsme v pasti v obou případech,“ zmínil.
A ačkoliv v zemi poskytují platformy jako Swiggy, Blinkit, Zepto či Zomato zaměstnání milionům lidí a jsou chváleny za svou efektivitu, podle kritiků jde o novou formu vykořisťování.
Belgii ochromila generální stávka. Narušila veřejnou dopravu i provoz na letištích |
„Když to začínalo, myšlenka být svým vlastním šéfem a vydělávat si vlastní peníze lidi přitahovala,“ uvedla Ria Kasliwalová, nezávislá politická konzultantka, která se zabývá prací přes digitální platformy v jižní Asii. „Ve skutečnosti ale většinou jen formalizovala práci, která byla dříve neformální a nejistá,“ doplnila.
Stávka chod nenarušila, říká firma
Deepinder Goyal, spoluzakladatel společnosti Zomato, uvedl v příspěvku na síti X, že jak Zomato, tak další doručovací společnosti ve středu doručovaly rekordním tempem a že je výzvy ke stávce neovlivnily.
„Podpora místních orgánů činných v trestním řízení pomohla udržet pod kontrolou malé množství narušitelů, což umožnilo více než 450 000 doručovatelům na obou platformách doručit během dne více než 7,5 milionu objednávek (všech dob dosud nejvíce) pro více než 6,3 milionu zákazníků,“ zmínil.
Uvedl také, že kdyby byl systém zásadně nespravedlivý, nemohl by tak konzistentně přitahovat a udržovat tolik lidí. „Prosím, nenechte se unést narativy šířenými zájmovými skupinami,“ zmínil.
Odborová organizace Telangana Gig and Platform Workers Union v příspěvku na síti X reagovala, že přibližně 7,5 milionu objednávek bylo doručeno proto, jelikož si pracovníci nemohou dovolit vypnout aplikaci a přijít o výdělek. „Ne proto, že by systém s nimi nakládal spravedlivě,“ uvedli zástupci organizace. „Volba bez jistoty není volba,“ doplnili.
Dear @deepigoyal ji, Record deliveries don’t prove fairness—only desperation.
— Telangana Gig and Platform Workers Union (@TGPWU) January 1, 2026
75 lakh orders were delivered because workers cannot afford to log out, not because the system treats them justly.
Choice without security is not a choice. 1/3 https://t.co/fFGVTrC25S pic.twitter.com/jOSNcQwCb9
Indická vláda se již dříve problémem zabývala. V roce 2020 zavedla reformu pracovního práva, která slibovala systémy sociálního zabezpečení pro všechny kurýry pracující přes digitální platformy, které jim zprostředkovávají zakázky. Celostátní zavádění těchto ochran je však pomalé.
Některé indické státy už ale přijaly vlastní zákony. Například v roce 2023 Rádžasthán přijal zákon regulující práci přes digitální platformy – vznikla zde speciální sociální rada a fond sociálního zabezpečení a systém pro řešení stížností.
