Dopravní zácpa v indickém Gurugram.

Dopravní zácpa v indickém Gurugram. | foto: Profimedia.cz

Indická technologická centra dusí úspěch, IT firmy čeká smog a zácpy

  • 55
Indičtí „ajťáci“ a startupisté čelí těžké volbě. Mohou totiž buď zůstat v menších městech a brát malý plat, nebo se přestěhovat do velkoměsta. Druhá volba se na první pohled zdá jasně výhodnější, má však háček. Ve velkých městech je totiž čeká nebezpečný smog, přeplněné ulice a obří dopravní zácpy.

Gurguam (dříve znám také jako Gurgáon), satelitní město vzdálené asi čtyřicet kilometrů od Nového Dillí, patří mezi hlavní technologická centra země. Při posledním sčítání lidu z roku 2011 v něm žilo 876 tisíc lidí a svá regionální sídla v něm má i například Google, Microsoft či Zomato. Lákavé pracovní nabídky ve městě mají však jednu velkou nevýhodu – znečištěné ovzduší.

Megha Mathurová se rozhodla práci v technologické firmě v Gurguamu vzít téměř bez rozmyslu. Pracovat v indickém centru IT dění se jí zdálo jako splněný sen. To, že tam nebude chtít strávit zbytek života, jí došlo až po přestěhování.

Obyvatelé města se totiž potýkají s téměř neustále přítomným smogem. Ten z města samotného se navíc spojuje s dalším, který vane z Nového Dillí, a tak vzniká toxický koktejl. Lidé proto každý den musejí přes internet kontrolovat, zda je bezpečné vyjít na ulici bez ochranné masky.

„Když víte, že váš život takový bude už navždy, vzbudí to ve vás spoustu úzkosti a stresu,“ řekla Mathurová CNN. Mnoho obyvatel Gurguamu se podle ní cítí podobně. Pokud však chtějí pracovat v rostoucích nadnárodních společnostech, nemají moc na výběr. V ostatních velkých městech totiž není situace o moc lepší a na venkově se „ajťák“, startupista či účetní dobře neuživí.

Bez smogu, zato se zácpami

Sedmadvacetiletá Mathurová se nakonec po devíti měsících v Gurguamu přece jen rozhodla pro změnu. Se snoubencem se přestěhovala do Bengalúru, dalšího z technologických center země. Utekla tak sice smogu, se kterým se potýkala v předchozím bydlišti, narazila však na další problém. Obří dopravní zácpy.

Tomuto městu na jihu Indie se dříve přezdívalo Ráj penzistů či Město zahrad. Ekonomický a populační boom ho však změnil téměř k nepoznání, píše CNN. V roce 2011 měl Bengalúr 8,5 milionu obyvatel a množství automobilů v něm bylo zhruba stejné. Dopravní infrastruktura však značně zaostává, a tak vznikají mnohakilometrové zácpy.

„To město vypadá, jako kdybyste vecpali deset tisíc lidí do místnosti jen pro deset,“ uvedla Mathurová. Zhruba sedmikilometrová cesta do práce jí běžně zabere hodinu, několikrát prý v koloně strávila ještě o hodinu a půl déle. „Nejděsivější na tom je, že se zdá, že ta situace nemá žádné řešení,“ doplnila. K zácpám z velké části přispívá i to, že město nemá pořádnou hromadnou dopravu.

Bez smogu jen díky poloze

Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že spolu problémy Gurguanu a Bengalúru nijak nesouvisí, mají jednoho společného činitele. Tím je překotné zvětšování obou měst, zapříčiněné rychlým nárůstem indické populace. Obě města tak v budoucnu nejspíš čeká podobný osud.

Dillí se mění v plynovou komoru. Smog je tam nejjedovatější na světě

Bengalúr se obtížím se smogem, podobným jako má Gurguan, podle CNN vyhýbá jen díky tomu, že leží na kopci. Dopravním zácpám se Gurguan zase nejspíš vyhýbá proto, že je oproti Bengalúru několikanásobně menší.

Gurguan přitom v loňském roce „vyhrál“ cenu za místo s nejhorším ovzduším na světě, každou zimu tam kvůli smogu zavírají školy. Obě města teď přemýšlejí o plánech na výstavbu nové infrastruktury pro hromadnou dopravu, zatím se však nechystají převádět plány do reality.

V příštích deseti letech by se přitom mohl počet obyvatel obou měst až zdvojnásobit. V roce 2031 by tak v Gurguanu podle odhadů indické vlády mohlo žít 4,3 milionu lidí, Bengalúr by v té době měl mít 20 milionů obyvatel. Dá se tedy předpokládat, že se problémy se smogem a s dopravou budou dále zhoršovat.

Problémy jsou i s vodou

Velká indická technologická centra se tak téměř doslova dusí svým vlastním úspěchem. I další akutní problém pak obě města sdílejí – docházím jim voda. V příštím roce by podle vládních odhadů společně s dalšími devatenácti indickými městy měla plně vyčerpat své zásoby podzemních vod.

Miliony lidí tak již dnes raději než na vládní vodovody spoléhají na soukromé cisterny. „Když se podíváte na mapu Gurguanu ze sedmdesátých let, uvidíte síť řečišť,“ řekl CNN M. D. Sinha z institutu pro plánování rozvoje města GMDA. „V současnosti se většina z nich změnila na silnice,“ dodal.

Čím víc slunce svítí, tím víc vody stříká. Indie zkouší solární závlahy

Situaci by podle GMDA mohla vyřešit recyklace odpadních vod. „Na vodu se dá dívat jako na odpad i jako na zdroj,“ vysvětlil Sinha. „Teď už se na ni díváme jako na zdroj, a to je něco, co musíme udělat i s dalšími věcmi. Musíme si uvědomit, že je musíme zachránit, nebo nás nedostatek zničí,“ dodal.

Pomoci by technologickým centrům mohly i firmy, které za jejich současný stav nepřímo mohou. Například startup OYO, který po celém světě provozuje zhruba dvacet tisíc hotelů a sídlí v Gurguamu, plánuje přesun do nových kanceláří. Ty mají být mnohem udržitelnější a produkovat méně skleníkových plynů. Firma navíc zaměstnance pobízí k využívání městské hromadné dopravy.

Společnost Amazon zase ve svých indických skladech instaluje solární panely. I dopravu by ráda elektrifikovala – v září slíbila, že do do roku 2023 do ulic vyšle 100 tisíc elektromobilů. Za svým konkurentem pak nezaostává ani indický Flipkart, který prozatím omezuje svou spotřebu plastu. Ve firmě letos navíc nově působí manažer pro udržitelnost.