V rámci práce v call centru Saurav volal lidem ve Spojených státech, aby je lákal k uzavření půjček. Zároveň na ně apeloval, že si musí zlepšit své kreditní skóre zaplacením 50 až 100 dolarů. Problém ale je, že Saurav nepracoval pro banku ani pojišťovnu, ale pro podvodné call centrum, které lidem nabízelo falešné produkty a okrádalo je tak o peníze, informovala agentura Reuters.
Nechcete v práci naletět podvodným zaměstnavatelům? Najděte si práci na důvěryhodném místě - na portálu jobDNES.cz. |
„Zpočátku jsem si to neuvědomoval. Až mnohem později mi došlo, že práce spočívá v podvádění lidí. To už jsem ale do toho byl příliš zapletený a byl jsem si jistý, že jinou práci, kde bych si mohl vydělat 20 až 25 tisíc rupií měsíčně (v přepočtu zhruba 5300 až 6600 korun) neseženu, takže jsem tam pracoval dál,“ svěřil se nadaci Thomson Reuters Foundation pětadvacetiletý Saurav.
Zmíněné call centrum bylo jen jedním z tisíců, které se každý den v Indii, Spojených státech, Velké Británii a dalších zemích dopouštělo telefonických podvodů na milionech lidí, přičemž se jeho zaměstnanci vydávali za daňové úředníky, pracovníky bank a pojišťoven nebo za zaměstnance technické podpory.
Vyluxují účet během vteřiny. Internetoví zloději ukradnou miliardu ročně |
Indická policie v posledních letech proto provedla razie ve stovkách takových center v Ahmedábádu, Dillí, Gurugramu, Bombaji a Kalkatě a uvedla, že obvinila tisíce lidí z podvodů. Saurav a jeho dva kolegové byli loni zatčeni. Saurav pak strávil ve vězení pět měsíců.
Kvůli působení podvodných call center loni přišli jen američtí občané o více než 10 miliard dolarů, jak vyplývá z údajů Federálního úřadu pro vyšetřování, které citovala místní média.
Provoz podvodného call centra je přitom velmi snadný a levný. „Vše, co člověk potřebuje, je počítač nebo notebook, telefon, připojení k internetu a data, která jsou snadno dostupná na černém trhu,“ vysvětlil Ajit Rajiaan, zástupce policejního komisaře v Ahmedábádu, který ve městě provedl desítky zátahů na takové operace.
„Call centrum může být provozováno z domu i kanceláře, zkrátka z jakéhokoli místa,“ dodal s tím, že téměř všichni, kdo byli při takových operacích zatčeni, jsou muži ve věku 18 až 25 let se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním.
Budoucnost bez práce
Indie se podle odhadu OSN stane již v dubnu nejlidnatější zemí světa. Zároveň má jednu z vůbec nejmladších populací. Více než 40 procent obyvatel Indie ještě neoslavilo ani 25. narozeniny. Tamní ekonomický růst ale není tak rychlý, aby absorboval každý rok přibližně 12 milionů nových adeptů o práci.
Co je to gig ekonomika?Jde o trh práce, který stojí na dočasných pracovních pozicích. Ty obsazuje lidmi na volné noze a nahrazuje tak zaměstnance na plný úvazek. |
Vzdělaní mladí lidé, o nichž se kdysi mluvilo jako o demografické dividendě, jsou tak podle analytiků nuceni se obracet ke gig ekonomice. Typicky se jedná například o rozvoz potravin či služeb, a v Indii právě také o podvodná call centra.
„Nacházíme se v kritickém okamžiku,“ netají se s obavami Amit Basole z Centra pro udržitelnou zaměstnanost Univerzity Azima Premjiho a poukázal na vysokou míru nezaměstnanosti mezi vzdělanou mládeží, nízkou účast žen na trhu práce a nucený přechod na OSVČ z důvodu nedostatku produktivních pracovních míst.
Jednadvacetiletý Mohammed Ahmed toto dobře zná z vlastní zkušenosti. Více než dva roky pracoval na částečný úvazek pro největší indické platformy pro rozvoz jídla Zomato a Swiggy, kde strávil asi šest hodin denně a vydělal si zhruba 10 tisíc rupií (zhruba něco přes 2600 korun) měsíčně při studiu na vysoké škole.
„S pouhým bakalářským titulem práci neseženu. Musím si udělat také magisterský titul,“ dodal s obavami o svou budoucnost. „Ani pak si nejsem jistý, jestli seženu dobře placenou práci. Takže potřebuji tuto práci, abych si vydělal na živobytí.“
Populační strop bude 10,4 miliardy lidí, tvrdí experti. Poté nás začne ubývat |
Podle vládního think-tanku Niti Aayog je Indie jedním z největších a nejrychleji rostoucích trhů pro gig ekonomiku, kde v letech 2020-21 pracovalo téměř osm milionů lidí a podle prognóz se počet pracovníků do roku 2029-30 rozšíří na 24 milionů. Tito lidé však pobírají nízké mzdy a mají jen malou ochranu na pracovním trhu.
„Vláda, průmysl a zaměstnavatelé prezentují gig práci jako budoucnost práce a oslavují ji jako něco, co je žádoucí. Ve skutečnosti jsme ale svědky oslabování těžce vydobytých pracovních práv. S rostoucí digitalizací se tato práce bude jen rozšiřovat a zhoršovat. Zejména v souvislosti s anotací dat pro umělou inteligenci,“ říká Rikta Krishnaswamy, koordinátorka z All India Gig Workers’ Union.
Hodně práce, málo peněz
Fungování umělé inteligence se opírá o anotaci dat, tedy označování obsahu, jako je text, fotografie, zvuk a video, aby je modely strojového učení mohly rozpoznat. Podle odhadů organizace NASSCOM by do roku 2030 mohl až milion Indů pracovat na plný nebo částečný úvazek v oblasti anotování a označování dat.
Podle Mezinárodní organizace práce již nyní Indové tvoří přibližně třetinu online pracovníků pro klienty převážně v USA a Velké Británii. „Anotace dat je současný model outsourcingu. Klienti však neplatí mnoho, protože jde o práci s nízkou kvalifikací,“ řekl Muzammil Hussain, zakladatel společnosti Tika Data v Bengalúru. „Peníze za tuto práci budou vždy nízké, protože je to snadná práce, i když je náročná na čas,“ dodává.
Podle společnosti NASSCOM působí na volné noze asi 50 tisíc pracovníků, kteří dostávají jen několik centů za označení dat na platformách, jako je crowdsourcingová webová stránka pro podniky Amazon Mechanical Turk.
Takoví lidé jsou často bez vyhlídky na vyšší mzdy nebo zvýšení kvalifikace, uvedla Urvashi Aneja, ředitelka Digital Futures Lab, která se zabývá ekonomikou platforem.
„Existuje silný politický tlak, že Indie může být zázemím pro globální využití umělé inteligence. Ale spousta této práce je velmi nejistá a není promyšlena komplexně, z pohledu pracovníků,“ uzavírá Aneja.
