Rodina Džiteše Patela se dříve věnovala pěstování bavlny, které však nepřinášelo dostatečné výnosy. Situaci ještě zhoršila sucha v letech 2001 a 2002. „Uvědomili jsme si, že musíme začít pěstovat něco, co nevyžaduje tolik vody,“ říká pro portál BBC zemědělec, který bydlí ve státě Gudžarát na severozápadě země.
Bohatí bohatnou, chudí chudnou. Indie sice roste, většina lidí to ale nepociťuje |
Jeho rodina začala následně experimentovat s bramborami. Zpočátku pěstovali takzvané stolní brambory, výnosy ale nebyly o moc lepší než u bavlny. Jakmile se v roce 2007 v jejich státě začaly objevovat firmy vyrábějící hranolky, rozhodli se začít pěstovat odrůdy brambor určené pro potravinářský průmysl. Ukázalo se, že šlo o správný krok. „Od té doby se už neohlížíme zpět,“ říká Patel, který se teď aktivně podílí na úspěchu daného odvětví v zemi.
Gudžarát jako hlavní centrum hranolků
Indie je druhým největším producentem brambor na světě a daří se také jejímu exportnímu trhu, zejména s hranolky. Letos v únoru poprvé překročil měsíční vývoz indických mražených hranolků hranici 20 000 tun. Za 12 měsíců do letošního února činil vývoz 181 773 tun, což je meziroční nárůst o 45 procent.
Podle odborníka na bramborový trh Devendra K. se hranolky z Gudžarátu vyvážejí do celého světa a v současnosti jsou hlavními trhy asijské země, jako jsou Filipíny, Thajsko a Indonésie.
„Indické mražené hranolky jsou na mezinárodním trhu známé svou konkurenceschopnou cenou,“ říká Devendra K. Podle jeho slov byla v roce 2024 průměrná cena indických hranolek dokonce nižší než u hranolek z Číny.
Brambory jsou levnější než loni, zdražení se nečeká, hlásí Svaz |
„Indie se stala významným hráčem a exportérem díky svým bohatým zemědělským zdrojům, nízkonákladové výrobě a rostoucím nárokům na kvalitu,“ říká Hareš Karamčandani, generální ředitel společnosti HyFun Foods, která je největším výrobcem hranolků v Indii. Firma má v Gudžarátu aktuálně sedm závodů na zpracování brambor, do roku 2026 mají přibýt další dva.
„Urbanizace, rostoucí příjmy a změny životního stylu podporují spotřebu mražených potravin – nejen v domácnostech, ale i v gastronomii,“ uvádí Karamchandani.
Sektor má své slabiny
Splnit rostoucí poptávku však vyžadovalo roky inovací ze strany farmářů. Farmáři jako Patel začali zavádět moderní zavlažování, pečlivě pracují s výběrem odrůd a sledují požadavky zpracovatelů. „Jsme vzdělaní farmáři, takže stále zkoušíme nové metody,“ říká Patel.
Portál BBC upozornil, že ačkoliv se hranolkům daří, úspěch potravinářského sektoru v zemi brzdí infrastrukturální omezení. „Jen asi 1 až 15 procent indických skladovacích zařízení je vhodných pro skladování mražených potravin,“ upozorňuje Vídžej Kumar Najak, spoluzakladatel společnosti Indo Agri Foods, která se specializuje na export čerstvých i zpracovaných zemědělských produktů.
Indická hra o jablko. Země hledá farmáře i investice, vědci zase nové odrůdy |
„Tato zařízení jsou nerovnoměrně rozmístěna, silně koncentrována v několika státech, takže venkovské a odlehlé oblasti jsou silně nedostatečně obsloužené,“ dodává.
Problematický je podle něj také nedostatek specializovaných chladírenských nákladních vozidel a kontejnerů. Upozorňuje, že nezbytný je také spolehlivý zdroj elektřiny. „Časté výpadky proudu v mnoha částech země zvyšují pravděpodobnost znehodnocení a ztěžují provozování spolehlivého dodavatelského řetězce mražených potravin,“ říká Najak.
„Indické společnosti čelí na exportních trzích silné konkurenci ze zemí, jako je Čína, Thajsko a Brazílie. Tyto země těží z pokročilejší logistiky, infrastruktury a výrobních systémů,“ zdůrazňuje.
