„Podívejte se na slunce. Je teprve 6:15 ráno, ale připadá mi, jako by bylo osm nebo devět hodin,“ říká pro britský portál BBC Himanšu, který prodává na trhu se zeleninou v malém městě Atarra. Zatímco dříve tu obchodní ruch trval až do pozdního dopoledne, dnes už v 8 hodin ráno byl ruch téměř ten tam. V 10 hodin byl trh téměř prázdný.
Podle meteorologa Dineshe Saha už okres Banda zažil i teploty 49 stupňů Celsia, naposledy v roce 2024 dva dny po sobě. Neobvyklé letos nebylo samotné horko, ale jeho vytrvalost. „Po osm nebo devět dní se teploty mezi 47 a 48 stupni držely bez přestávky. Máme pocit, jako by rána a noci přestaly existovat,“ říká.
Dlouhá polední pauza
Kvůli vedrům lidé upravili svůj pracovní i osobní režim. Obchody otevírají ještě před východem slunce a zavírají mezi polednem a čtvrtou hodinou odpoledne. Pracovní režim přizpůsobují také dělníci, kteří pracují venku.
Například zedník Pappu Verma má pracovní dobu rozdělenou na dvě části. Začíná v sedm hodin ráno, od dvanácti do čtyř odpoledne má pauzu, a k práci se znovu vrací ve čtyři odpoledne.
V Dillí se pokusili uměle vyvolat déšť. Má ho zbavit nesnesitelného smogu |
„Pořád musíte odpracovat osm hodin. Ať pracujete nepřetržitě na slunci, nebo s přestávkou, dostanete zaplaceno stejně,“ říká. Práci v těch největších vedrech se podle jeho slov vyhýbá především kvůli rizikům přehřátí a bolestí hlavy. „Jinak bych všechno, co vydělám, utratil za léky.“
Vedro ovlivňuje i to, co si lidé pracující venku nosí k jídlu. Šanti Deviová, která pracuje jako dělnice na silnici, si přinesla k obědu chléb s cibulí, solí a okurkou. Čerstvě připravené jídlo by se podle ní do poledne zkazilo. „Chudí lidé si nemohou dovolit luxus řešit vedro,“ říká.
Zátěž pro organismus
V celé Indii se vedra stále častěji neprojevují jen vysokými teplotami, ale také kombinací horka a vlhkosti, která lidskému tělu ztěžuje ochlazování a představuje větší zátěž pro organismus.
Indoganžská nížina, rozkládající se napříč severní Indií včetně Uttarpradéše, patří podle klimatologů mezi oblasti světa, kde roste riziko nebezpečných kombinací vysokých teplot a vlhkosti.
Kdo si mne ruce během veder? Prodejci klimatizací, bazénů i opalovacích krémů |
Podle think-tanku Climate Trends stát Uttarpradéš přitom patří k nejohroženějším oblastem země, mimo jiné kvůli vysokému podílu lidí pracujících venku a omezenému přístupu milionů domácností ke klimatizaci či jiným způsobům ochlazování.
Odborníci upozorňují, že důsledky extrémních veder zesiluje i proměna krajiny. Podle výzkumníků z Banda University of Agriculture and Technology okres Banda mezi lety 1991 a 2022 přišel o téměř šestinu hustých lesů.
„Nemáme ochlazovače ani klimatizaci. Pro nás tuto roli plní právě stromy,“ zmínila osmnáctiletá Kranti Vishwakarma z vesnice Achharaund, vzdálené asi 20 kilometrů od města Banda.
Právě v Achharaundu jsou obyvatelé z velké části odkázáni na vodu z jediné studny, u které se denně tvoří fronty. Osmnáctiletá Kranti Vishwakarma tráví jejím obstaráváním pro domácnost čtyři až pět hodin denně.
Mallorca za kanálem La Manche. Británii šokovalo vedro, jaké v květnu nepamatuje |
„Za svých 80 let jsem takové horko nikdy nezažila. Staří lidé umírají v extrémním chladu nebo extrémním horku. Nevím, jestli tohle vydržím,“ uvedla místní osmdesátiletá obyvatelka.
Vyšší příjem pacientů zaznamenávají také nemocnice. „Od chvíle, kdy se vedro zintenzivnilo, máme denně 15 až 20 případů, většinou dětí a seniorů,“ uvedl vedoucí lékař z okresní nemocnice v Bandě K. Kumar. „Nejčastěji ošetřujeme pacienty s průjmy, zvracením a horečkami způsobenými horkem,“ doplnil.
Výzkum kalifornské univerzity v Berkeley odhaduje, že Uttarpradéš by během silné pětidenní vlny veder mohl zaznamenat více než 8 000 úmrtí. Nejvíce ohroženi jsou senioři, lidé pracující venku a domácnosti bez klimatizace či jiných možností ochlazování, uzavírá BBC.
