Na lyže se většinový vlastník společnosti TMR dostane několikrát v roce. Obvykle lyžuje na vlastních sjezdovkách, ale objíždí i cizí lyžařská střediska.
„Letos jsem zahájil lyžařskou sezonu na ledovci Mölltaler Gletscher v Rakousku. Na začátku listopadu jsem pak otevíral sezonu v rakouském Söldenu a ještě jsem hodně lyžoval v Itálii na Passo Stelvio,“ popisuje Rattaj.
Igor Rattaj
|
Sölden a Passo Stelvio ovšem ještě nejsou vaše střediska.
Ne. A ani nemám v plánu kupovat další střediska, musíme náš dosavadní byznys překopat a rozvíjet. Ostatně 1. prosince nám z Ještědu přišlo zamítavé stanovisko EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí; pozn. red.) k našemu plánu rozšíření sjezdovek a rozvoji.
Z jakého důvodu?
Na krajském úřadě v Liberci někteří lidé nechtějí žádné změny navzdory tomu, že se na Ještědu jezdí na jedné hlavní sjezdovce a dvou úzkých pruzích. Tomu se snad ani nedá říkat lyžařské středisko. Areál se musí rozšířit a kraj s městem musí konečně bouchnout do stolu a rozhodnout, co bude dál. Pokud změny nechtějí, tak to raději zabalíme a skončíme.
Ve Špindlerově Mlýně takové starosti nemáte. Středisko se od letošního roku zvětšuje a propojuje s Medvědínem. Jedete podle plánu?
Ano, jedeme. Přestože je „Špindl“ součástí Krkonošského národního parku, debaty o rozvoji a fungování střediska tam jsou mnohem jednodušší než na Ještědu, který není ani rezervace. To jsou paradoxy.
Většina investic míří tedy do Špindlerova Mlýna?
Špindl je zajímavý právě v propojení s Medvědínem, ale drhne to ohledně financování. Máme kvůli smlouvám s pronajímatelem svázané ruce. Areál navíc nelze zadlužit, protože ho po skončení dvacetiletého pachtu v roce 2032 musíme vrátit solventní.
Jak se rozvíjíte na Slovensku? Jsou jednání také složitá?
Dřív se povolovalo všechno a všude. Nyní byla vlna zeleného extremismu, kdy se nepovolovalo téměř nic. Po volbách se situace zase otáčí, pro nás k dobrému. Navíc na Slovensku konečně vzniká ministerstvo cestovního ruchu, což by mělo celou agendu zjednodušit.
Tatra Mountain Resorts (TMR)
|
V Rakousku, kde máte také střediska, se ochranáři ke všemu stavějí stejně?
V Rakousku máme středisko Ankogel Mallnitz, které je dlouhodobě nerentabilní. Teď tam postavili elektrárnu, sebrali nám vodu a nedá se zasněžovat. Navrhl jsem, že středisko s jedním vlekem na hranici národního parku Vysoké Taury zavřeme. Stačilo by jen, aby se areál stal součástí parku, Rakušáci ovšem byli důrazně proti. Takže i tam bojujeme s různými spolky o rozvoji.
Nebylo by lepší se středisek Ještěd, Ankogel Mallnitz a Muttereralm Innsbruck zbavit a investovat do rentabilních podniků?
Na Ještědu a v Ankogelu jsou sice obtíže, ale zrovna v Mutterralmu Innsbruck vidím velký potenciál. Momentálně intenzivně pracujeme na tom, aby se středisko propojilo se sousedním Axamer Lizum, které hostilo alpské disciplíny během olympiády v roce 1964 a 1976. Vznikl by areál s více než sto kilometry kousek od Innsbrucku, které je propojené s areály železnicí. Navíc zde několikrát denně přistávají letadla z Londýna a dalších měst. To byl důvod, proč se lyžařský areál kupoval. Jednou sem budou jezdit davy lidí.
Provozujete ještě lyžařské středisko v Polsku, které bylo během covidu otevřené?
Během pandemie se ukázalo, že je dobré mít byznys ve čtyřech různých státech, protože každý na stejnou věc reaguje úplně jinak. V Katovicích žije pět milionů lidí, kteří mají středisko Szczyrk v dojezdové vzdálenosti do jedné hodiny. Nyní se poohlížíme po dalším středisku, které bychom v Polsku chtěli koupit. Jediná vada je, že v Polsku nemají vysoké hory, je tam nízká nadmořská výška.
V Monínci již zahájili zimní sezonu. K zasněžování používají loňský sníh |
Pokračují jednání se Saúdskou Arábií, kde byste chtěli vybudovat lyžařský areál?
To je složité, projektu bych se chtěl zúčastnit hlavně kvůli prestiži. Zprvu jsem se chtěl ucházet o provoz, ale celý projekt by spolknul hromadu peněz. Za vynaloženou energii to úplně nestojí. Pokud nás Saudi sami osloví, zúčastníme se, ale jen kvůli prestiži a marketingu.
GOPASS karta
|
Daří se ovšem expandovat s vaším věrnostním programem Gopass. Jaké máte plány?
Uvažujeme o změně a rádi bychom vstoupili s Gopassem na burzu. Zjistili jsme, že kromě velkých investorů TMR je deset procent mezi drobnými. Z těch deseti procent vlastní 8,5 procenta Češi, kteří jsou ochotní investovat do našich akcií.
Jak to myslíte?
Máme nový produkt, který chceme začít komunikovat. Založili jsme v Česku fond Gopass Property, protože tady je k tomu lepší legislativa. Stavíme apartmány, které si klient koupí jako podíl ve fondu. Podle výše investice má nárok na částečné užívání nemovitosti, zbytek roku budeme apartmán pronajímat a celý objekt spravovat. Spočítal jsem si, kolik vytěžováním získám do fondu, abych pak mohl apartmán bez ztráty odprodat. Tento model investování funguje, máme deset let zkušeností. Stejný model plánujeme v Polsku nebo Rakousku, zkrátka ve všech střediscích, která vlastníme.
Gopass slouží primárně vašim areálům, nebo ho může používat kdokoliv?
Chceme Gopass rozšiřovat i mimo naše areály, to je naše hlavní forma rozvoje do budoucna. Nová střediska nyní kupovat nehodlám, ale chci rozvíjet stávají místa, zlepšovat Gopass a integrovat do něj další střediska a volnočasové areály. V současnosti máme spolupráci s externími lyžařskými středisky, kde lze prostřednictvím Gopassu koupit levnější skipas. Funguje to třeba na Kronplatzu.
Lyžování v cizině rekordně zdraží. Jednodenní skipas vyjde i na 75 eur |
Kromě lyžařských středisek vlastníte slovenské aquaparky Tatralandia a Bešeňová. Jak se daří tomuto byznysu?
Lyžování, koupání, golf, treking či jízda na kole, to je segment, který se bude čím dál víc rozvíjet a bude čím dál vyhledávanější. Všechno směřuje k tomu, že díky robotizaci, umělé inteligenci a automatizaci budeme mít více volného času a zkrátí se pracovní týden. Během deseti či patnácti let budeme víc relaxovat, sportovat a trávit čas s rodinou či přáteli. A já bych byl rád, aby to bylo v našich střediscích.
