Musk = megaloman, co už jednou skoro zkrachoval. že mu lidi na ty jeho fantasmagorie pořád skáčou?

A jak to souvisí s touto firmou?

On to není v podstatě maglev, akorát že je je tam navíc ten podtlakovaný tubusu?

No tak že ukázali vagonek, je asi to nejméně podstatné. Ten zbytek je hodně dalece k realizaci. Teoreticky taky umí lidstvo udělat výtah na orbitu.

Myslím, že otázkou není, jestli to je technicky realizovatelné - to téměř jistě je - ale jestli je to ekonomické.

Nabízí se srovnání s vlakem - TGV dokáže jezdit rychlostí téměř 600 km/hod. Je to ověřené, vyzkoušené v praxi, existuje na to infrastruktura,... proč tedy v běžném provozu tak rychle nejezdí? Proč se nestaví tratě na tuto rychlost?

Pokud je to neekonomické kvůli velkému odporu vzduchu, pak se samozřejmě uzavření do podtlakového tunelu nabízí, ovšem pouze pod podmínkou, že toto technické řešení nebude dražší, než úspora takto vzniklá.

S rostoucí rychlostí roste i spotřeba energie, pak už začíná být technický problém tu energii v takovém rozsahu tomu vlaku předat. Co si vzpomínám z dřívějška, tak je celkem problém udržet i pantograf na troleji. Myslím, že rychlosti kolem 400 km/h jsou pro vlak takovým kompromisním řešením.

Jestli to je technicky možné je jedna věc. Horší je, že by jeden pár tubusů např. nepokryl ani špičkovou poptávku na tak malém trhu jako je Praha Brno. Stačí si spočítat omezení velikosti kapsle, zvládnutelné zrychlení při nouzovém brzdění, z toho plynoucí minimální interval mezi kapslemi. Tedy pro spojení velkých aglomerací jako LA-SF by těch tubusů muselo paralelně být asi 20.

20s na zastaveni, 3 minuty interval by měl být bezpečný, tj. 20 kapslí za hodinu, *50 lidí na kapsli = 1000 lidí na hodinu, lepší než 3 letadla za hodinu, horší než 2 vlaky za hodinu.

Nevím, ale zatím je víc otázek než odpovědí. Dost by mě zajímalo trasování. Evropa není placka, má husté osídlení a jízda na lochnesce při rychlosti 1200 km/h je poměrně slušná sci-fi. Například na spojnici Praha - Brno jsou docela slušné výškové rozdíly a směrově to na nějakou velkou hitparádu rovněž nevypadá.

Navíc máme dálnici, která je postavená proto, aby se do Brna dostalo co nejméně Pražáků (a naopak).

Je nicméně zajímavé sledovat, že čím blíže je první komerční jízda, tím v diskusích ubývá expertů, kteří dokazovali, jak je fyzikálně nemožné, aby něco podobného fungovalo.

Ale zato ti, co vytrvali, vynikají sveřepostí.

Tady je zas inženýrů, kteří vědí, že to není fyzikálně možné...

Mi připomíná přednášku inženýra z ULA, který přísahal na to, že první stupeň rakety nemůže přistát, protože by nevynesl žádný náklad do vesmíru...

My češi očividně hledáme, důvody proč něco nepůjde, kdežto jinde hledají způsoby co udělat pro to, aby to šlo.