„Nyní jsme dosáhli jasné a striktní dohody s telekomunikačními společnostmi,“ řekla ministryně Nancy Faeserová novinářům v Berlíně a uvítala dohodu jako zásadní ochranu digitální bezpečnosti v největší evropské ekonomice, píše agentura Reuters.
Dohoda následuje po jednáních mezi ministerstvem vnitra a Deutsche Telekom, Vodafone a Telefonica Deutschland jejím cílem je chránit německé kritické otázky. infrastruktury z Číny, jejíž vliv je vnímán jako potenciální bezpečnostní riziko.
Faeserová řekla, že Berlín o dohodě informoval Peking a že neočekává žádnou odvetu za plánované omezení čínské technologie. Další podrobnosti k dohodě ministryně neuvedla.
Čínská ambasáda v Německu však uvedla, že pokud by měla být společnost Huawei omezena nebo vyloučena, nezůstalo by to bez následků, přičemž plán Berlína označilo za „bezohledný pokus“ o potlačení konkurence a propagaci vlastní technologie.
„Údajná rizika pro bezpečnost sítě slouží pouze jako záminka. Faktem je: žádná země dosud neposkytla přesvědčivé důkazy, do jaké míry zařízení Huawei představuje bezpečnostní riziko,“ uvedlo ve čtvrtek čínské velvyslanectví v reakci na žádost o vyjádření ke zprávám ze středečních zpráv. o plánech.
Plánované vyřazení, o kterém ve středu informovala agentura Reuters, začíná první fází, ve které operátoři v roce 2026 odstraní technologii čínské výroby z hlavní sítě datových center 5G v zemi.
Evropská unie zvažuje zákaz Huaweie v 5G sítích. Nepřijde dříve než napřesrok |
Německo se bez Číny úplně neobejde
Prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jíří Grund uvedl, že ani stanovením těchto termínů se Německo nezavázalo zcela odejít od čínských výrobců. „Jejich hardware budou němečtí operátoři moci využívat i nadále. Snahy tamní vlády ale v podstatě tlačí čínské firmy k otevření jejich softwarového rozhraní pro řídící počítače vysílačů,“ řekl Grund.
Grund však upozornil, že ani stanovením těchto termínů se Německo nezavázalo zcela odejít od čínských výrobců. „Jejich hardware budou němečtí operátoři moci využívat i nadále. Snahy tamní vlády ale v podstatě tlačí čínské firmy k otevření jejich softwarového rozhraní pro řídící počítače vysílačů,“
„V praxi tedy bude výsledný stav takový, že tyto řídící počítače nebudou proprietárním produktem čínských dodavatelů, na kterém by německé firmy mohly být závislé, ale naopak německé firmy budou mít klíče k softwaru těchto počítačů,“ vysvětlil Grund.
Připodobnit lze podle něj situaci, která bude panovat v Německu po roce 2029, k výrobcům počítačů. Ti se také starají o dodávky hardwarových součástek, ale je pouze na uživatelích, jaký software budou používat – tím mají plnou kontrolu nad svými stroji.
Společnosti Huawei a ZTE by se tedy podle zmiňované politiky staly především dodavateli hardwaru, přičemž kompletní softwarová správa by byla v rukou německých operátorů.
Grund zdůraznil, že už nyní je jasné, že němečtí operátoři se zcela bez čínských komponent neobejdou: „Řada prvků v německých sítích tak i nadále bude pocházet z Číny, například antény.“
Telekomunikační operátoři často odolávali berlínským snahám o nákladné vyřazování Huawei, zatímco Huawei odmítal to, co nazval „politizací“ kybernetické bezpečnosti v zemi.
