V příštích dnech se bude rozhodovat o úspěšnosti investice ČEZ v Bulharsku, kam už český polostátní energetický obr poslal patnáct miliard korun. Kvůli vysoké lednové faktuře za elektřinu vyšli Bulhaři do ulic a zároveň tamní regulátor zahájil řízení, které může vést až k odebrání distribuční licence ČEZ v Bulharsku. To by znamenalo pro jeho podnikání katastrofu.
Lidé sledující branži předpokládají, že licenci firma nejspíš neztratí, ale přesto její bulharské dobrodružství může skončit. Politici z dosud vládnoucí pravice i z levice, která se pravděpodobně chopí vlády po květnových předčasných volbách, se totiž shodují na tom, že by ČEZ měl z Bulharska odejít. Potvrzují to i rozhovory MF DNES s bulharskými politiky, které vznikly minulý týden v tamním parlamentu.
Příběhy Bulharů, kterým účty od ČEZ zkomplikovaly životČtěte v pondělí, 25. února
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
"Odkoupení akcií zpět po domluvě s ČEZ, to by bylo řešení," říká k současné situaci europoslanec a člen užšího vedení socialistické strany Kristian Vigenin. Odstoupivší premiér Bojko Borisov rovnou ČEZ "slíbil", že přijde o licenci na distribuci elektřiny. I on by však v případě svého návratu byl vzhledem k pravidlům platícím uvnitř EU povinen začít s ČEZ jednat.
Příští bulharská vláda může dát ČEZ nůž na krk
Budoucí vláda, která by chtěla splnit své sliby o odchodu ČEZ z Bulharska, by také nebyla v jednoduché pozici. "Odkup by byl obtížný, protože jde o docela dost peněz. Stát má však možnost je regulovat, a když se to společnostem nebude líbit, pak mohou prodat své podíly," naznačuje možný nepřímý tlak na ČEZ, který by se mohl odrazit i v kupní ceně, šéf ekonomické redakce bulharského deníku Kapital Ilin Stanev, jenž se dlouhodobě věnuje energetice.
Šéf ČEZ Daniel Beneš minulý týden pro Lidové noviny uvedl, že je připraven s novou vládou vyjednávat o odkupu za férovou cenu. O kolik peněz vlastně jde? ČEZ do Bulharska investoval zhruba 15 miliard korun, což je částka včetně elektrárny Varna. Zpět získal na dividendách pět miliard. Mezitím v Bulharsku významně investoval do distribuční sítě, byť z peněz vydělaných v zemi, což by se při případném odkupu mělo projevit.
Jenže jak bylo naznačeno dříve, při nepřátelském postoji tamních politiků může dostat také nůž na krk a cena půjde dolů. "Za těchto podmínek je těžko mluvit o tržní ceně, ale nedokážu si představit, že by dostali méně, než za co tam nakupovali," předpokládá analytik J&T Michal Šnobr. V nějakou prémii navíc moc nevěří. Pokud by si ČEZ odnesl z Bulharska zpět původně utracených 15 miliard, vydělal by za osm let, kdy tam podniká, jen již vyplacenou pětimiliardovou dividendu. To je hodně slabý výsledek.
"Ideální to není, ale byla by to ještě dobrá alternativa proti tomu, že jim hrozí ztráta licence a významné poškození distribučního byznysu," dodává Šnobr.
Proč je ČEZ v Bulharsku vyšetřován? Tamní regulátor mu vytýká hlavně malou transparentnost a nevypisování tendrů. Podle místních jde ale o problém celého bulharského energo odvětví. "Většina společností využívá takzvané vnější poskytovatele služeb a zboží, namísto vyhlášení soutěže. Například distribuce ČEZ kupuje služby od ČEZ Bulgaria, aniž tato firma odhalila, kolik to stojí," vysvětluje Stanev. Zároveň připouští, že se zahraničním investorům podařilo omezit černé úniky v sítích. V roce 2005 byly kolem čtvrtiny všech dodávek, dnes jsou u ČEZ asi 14 procent.
Šéfové ČEZ se minulý týden v Praze hájili tím, že všechny smlouvy uvnitř skupiny jim důkladně zkoumá KPMG a nijak se v Bulharsku od dalších trhů svým nastavením neliší. O licenci se má veřejně poprvé rozhodovat v polovině dubna. Případné rozhovory o vykoupení ČEZ z Bulharska zase čekají na novou vládu.
