Přes Hormuz za běžných okolností proudí přibližně pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu. Omezení dopravy ale vyřadilo část dodávek z Kataru a vlivem omezenější nabídky vedlo k růstu cen, píše agentura Bloomberg.
Lépe už bylo. Co nám může zdražit elektřinu a plyn? |
Evropě zbývá do začátku topné sezony jen pár měsíců. Pokud se situace na Blízkém východě nezlepší, může do zimy vstoupit s výrazně slabšími rezervními zásobami než v předchozích letech. To by Evropu během zimy vystavilo většímu riziku nedostatku plynu a dalšího růstu cen.
1. Proč jsou zásobníky v Evropě letos tak prázdné?
Evropa už na začátku letošního roku měla v zásobnících méně plynu než obvykle. Během minulé zimy totiž zásoby rychle klesaly, a to mimo jiné kvůli chladnému počasí, které zvýšilo spotřebu.
Situaci letos dál zhoršila válka na Blízkém východě. Omezení dopravy v Hormuzském průlivu výrazně zasáhlo vývoz z Kataru, jednoho z největších světových producentů LNG. O dostupné dodávky proto začali více soupeřit evropští a asijští odběratelé. Poptávku v Asii navíc zvýšily vlny veder a vyšší spotřeba elektřiny na klimatizace.
2. Proč obchodníci v Evropě nyní plyn nenakupují více?
Za běžných okolností je plyn v létě levnější než v zimě. Obchodník ho proto může koupit, uložit do zásobníku a později se ziskem prodat. Kvůli obavám z nedostatku je ale plyn s dodáním v létě momentálně dražší než zimní kontrakty. Obchodníkům se proto proti minulým rokům méně vyplatí nakupovat ho nyní a ukládat ho na zimu. Z dat vyplývá, že evropské ceny jsou nyní téměř dvojnásobné než ve stejném období loňského roku.
Nahradit Hormuz není snadné. Transport ropy možnosti nabízí, s plynem je to horší |
3. Jak moc Evropa plné zásobníky vlastně potřebuje?
Plyn uložený v zásobnících běžně pokrývá zhruba třetinu zimní spotřeby celé Evropské unie. V nejchladnějších dnech, kdy spotřeba prudce roste, z nich může pocházet více než polovina právě spotřebovávaného plynu.
Ani plyn, který do Evropy průběžně proudí z Norska, Alžírska nebo v podobě LNG, nemusí v nejchladnějších dnech pokrýt celou spotřebu. Právě proto jsou zásobníky důležité. Čím méně plynu v nich bude, tím větší problém může nastat při silných mrazech nebo výpadku některých dodávek.
4. Mohou země v Evropě plnění zásobníků urychlit?
Ano. Pokud se zásobníky neplní dostatečně rychle, mohou do nákupů zasáhnout jednotlivé státy. Itálie už například zavedla podporu, která má firmy motivovat k ukládání většího množství plynu. Německo zatím spoléhá hlavně na to, že potřebné zásoby doplní samotní obchodníci.
Po hurikánu zůstaly jen trosky. Plyn pro Evropu teď Louisianě přináší miliardy |
Ani státní zásahy ale nejsou bez rizika. Kdyby evropské vlády začaly ve velkém nakupovat LNG, mohly by se o omezené dodávky přetahovat s Asií ještě více než dnes. Výsledkem by mohly být další růsty cen.
5. Co by změnilo otevření Hormuzu?
Konec bojů a obnovení běžné dopravy přes Hormuzský průliv by situaci výrazně zlepšily. Dodávky katarského LNG by se ale do Evropy nevrátily ze dne na den. Samotná cesta tankerem trvá nejméně dva týdny a také těžba a vývoz z Kataru jsou stále omezené.
Naplněnost zásobníků |
