Hormuzský průliv, klíčová tepna světového obchodu s ropou a zemním plynem, stojí v centru pozornosti od prvního dne války na Blízkém východě. Obnovení lodní dopravy bylo jedním z hlavních témat mírových jednání a zpráva o dohodě mezi USA a Íránem povzbudila trhy s ropou i zemním plynem. Rejdaři si však nyní kladou otázku, co přesně bude vlastně obnovení provozu v praxi znamenat, píše agentura Bloomberg.
„Je ještě brzy a zatím se hodně spekuluje,“ řekl Anoop Singh, globální šéf výzkumu lodní dopravy ve společnosti Oil Brokerage Ltd. „Nevidíme, že by velcí rejdaři měnili svůj postoj. Prozatím zůstávají na místě.“
USA a Írán dospěly k dohodě, Trump dal pokyn otevřít Hormuz a ukončit blokádu![]() |
Velké japonské lodní společnosti už upozornily, že bezpečná plavba bude možná až po vyjasnění všech podrobností. Společnost Mitsui OSK Lines sdělila, že bude nezbytná úzká koordinace s vládami a pojišťovnami. Nippon Yusen KK zase zdůraznila, že normalizace dopravy závisí na konkrétním obsahu dohody.
Kdo podstoupí větší riziko
V prvních hodinách po oznámení nebyl v průlivu patrný výraznější provoz. Výjimkou byl tanker na zkapalněný zemní plyn Disha, který jako jeden z prvních zamířil do východního ramene Hormuzského průlivu směrem k Ománskému zálivu.
„Rejdaři mají různou toleranci k riziku. Japonci, Korejci a Číňané jsou opatrnější, zatímco Řekové bývají ochotni podstupovat větší riziko. Můžeme tedy vidět, že někteří se začnou připravovat na návrat,“ uvedl Singh. Většina trhu však podle jeho slov stále čeká na více informací a záruk.
Doprava průlivem se od zahájení amerických a izraelských útoků na konci února téměř zastavila. Počet průjezdů klesl na zlomek předválečného průměru, kdy dosahoval zhruba 135 plavidel denně. Některým producentům ropy a plynu se podařilo najít alternativní cesty, někdy s podporou Spojených států nebo prostřednictvím mezivládních dohod, celkový počet přeplutí však zůstává velmi nízký.
Ropné státy hledají cesty, jak obejít Hormuz. Budou třeba miliardové investice |
Podle Muyu Xu, hlavní analytičky trhu s ropou ve společnosti Kpler, čeká v Perském zálivu na vyplutí téměř 300 naložených lodí připravených vyrazit prakticky okamžitě. Na druhé straně v Ománském zálivu se nachází podobný počet prázdných plavidel čekajících na návrat k hlavním exportním terminálům.
Přesný počet lodí se může měnit, protože některá plavidla vypnula své vysílače oznamující polohu. Zmírnit by se mělo také elektronické rušení, které v posledním měsíci komplikovalo sledování lodní dopravy.
Bezpečnost jako priorita
Teoreticky by mírová dohoda, byť jen dočasná, měla uvolnit miliony barelů ropy, které byly po měsíce uvězněny v Perském zálivu. V praxi však zůstává řada překážek. Patří mezi ně i zdánlivě banální problémy, jako je nutnost odstranit z lodních trupů nánosy mořských organismů nebo zajistit, aby posádky byly připraveny plout bez elektronických navigačních systémů, připomíná Bloomberg.
Největší obavy však nadále vyvolává bezpečnost. Brett Erickson, partner společnosti Obsidian Risk Advisors, uvedl, že právě ta je hlavním tématem pro všechny lodě i firmy působící v oblasti.
„Námořní průmysl to chápe, kapitáni a posádky také,“ řekl. „Vědí, že jediný chybný odhad, jediný útok nebo jediné politické rozhodnutí mohou situaci znovu zkomplikovat a opět ohrozit jejich životy.“
Tři tankery překonaly zablokovaný Hormuz. Míří do Číny, Pákistánu i Indie![]() |
Další výzvou bude zvládnutí výrazně vyššího provozu, jakmile se ostatní obavy začnou rozplývat. Hormuzský průliv je ve svém nejužším místě široký pouze 39 kilometrů, přičemž plavební koridory v každém směru mají šířku pouhých asi 3,2 kilometru. Pokud se lodě začnou hromadně snažit oblast opustit, výrazně vzroste riziko kolizí. Situaci navíc komplikuje elektronické rušení a nepravidelné používání vysílačů, které může zkreslovat skutečnou polohu plavidel.
„Během období extrémního dopravního přetížení může výrazně vzrůst riziko najetí na mělčinu. Aspekty je třeba odpovídajícím způsobem zohlednit při plánování plavby,“ uvádí doporučení, které minulý měsíc společně vydaly významné oborové organizace Bimco, Intertanko a International Chamber of Shipping.




















