Dřív si lidé brali úvěr na pračku, dnes na mobil, říká šéf Home Creditu

  18:20aktualizováno  18:20
„Pokud si dnes jdou lidé pořídit nějaké zboží na splátky, zhruba v polovině případů to bude mobilní telefon,“ říká v rozhovoru Luděk Jírů, šéf úvěrové společnosti Home Credit v Česku. Podle něj je v tomto byznysu nutné dobře ohodnotit klienty na začátku a pracovat s těmi, kteří budou schopni půjčky splácet.

Luděk Jírů, ředitel společnosti Home Credit | foto:  Petr Topič, MAFRA

Je přece normální, že lidé by měli vrátit, co si půjčí. Stát však má mít mechanismy, jak pomoci lidem, kteří spadli do pasti, tvrdí Jírů.

Firmy ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera patří k největším poskytovatelům úvěrů v Česku. Home Credit už před lety vykročil směrem do Asie, Česko však pro skupiny stále patří k důležitým trhům, i když prostor pro další růst je tu omezený.

„Vždy trochu závidím kolegům z velkých zemí, jak jim rostou počty klientů a obraty, to tu mít nebudeme. Prostor ale vidíme v případě e-shopů, kde trh dál zásadně roste,“ říká šéf společnosti Home Credit pro Česko a Slovensko Luděk Jírů.

Jsou to dva roky, co začal platit nový zákon o spotřebitelských úvěrech. Jejich poskytovatelé musejí důkladněji prověřovat klienty, aby je nepředlužili. Jste přísnější?
Upravili jsme částečně procesy při schvalování úvěru, ale nemyslím, že bychom po změně zákona postupovali zásadně přísněji. Už předtím jsme měli postup nastavený tak, abychom klientům, u nichž hrozí, že nebudou splácet, nepůjčili.

Jaký podíl žádostí o úvěr tedy odmítáte?
Záleží na tom, zda si chcete koupit auto na úvěr, ledničku na splátky nebo si vzít hotovostní půjčku. U běžného nákupu na splátky půjčíme 60 až 70 lidem ze sta. Je to však trochu zkreslený údaj, protože prodavač se ještě před zanesením do systému klienta zeptá, zda je zaměstnaný nebo zda má trvalý příjem. Pokud ne, do dalšího schvalovacího procesu a výsledné statistiky nespadne. U hotovostních úvěrů dostane půjčku třetina až polovina žadatelů. Záleží i na tom, zda jde o nové či opakované klienty.

Luděk Jírů

Luděk Jírů, ředitel společnosti Home Credit

Generální ředitel Home Creditu v Česku a na Slovensku Luděk Jírů (46) působí ve skupině Home Credit od roku 2006.

Od května 2011 je členem představenstva společností Home Credit a Home Credit Slovakia, od roku 2018 pak jeho předsedou.

Před svým příchodem do skupiny Home Credit zastával pozici manažera prodeje ve společnosti GE Money Multiservis. Předtím působil ve společnosti Philips. Absolvoval Ekonomickou fakultu Technické univerzity v Ostravě.

Třeba u Zonky, kterou máte ve skupině, je podíl odmítnutých výrazně vyšší...
Zonky je ale plně online aplikace, kde může zkusit požádat o půjčku každý. My obsluhujeme jiný trh. Zonky cílí na ty, kteří nemají důvěru ve zkostnatělý svět bank, chtějí si půjčovat s příběhem, od lidí. To je jiný typ klienta, než obsluhuje Home Credit. 

Většina našich klientů má sice účty v bankách, ale půjčují si od nás, protože měli dobrou zkušenost. Dvě třetiny z nich se nám vracejí a jsou s námi dlouho. Cyklus klienta, během něhož si půjčí i opakovaně, je v průměru deset let. Když započítáme ještě Air Bank, která je také ve skupině, obsluhujeme dvě třetiny českého trhu v rámci úvěrů.

Od novely si také zákonodárci slibovali, že pročistí trh. Stalo se to?
Trh se vyčistil, počet subjektů se prudce snížil, je jich zhruba stovka. Ale teprve se ukáže, zda všechny dokážou obstát v dohledu ČNB. Například vidíme, že některé firmy, které získaly licenci, nenahlížejí do negativního registru dlužníků Solus. Možná že využívají jiné zdroje, ale myslím, že úvěráři by měli využívat všech dostupných možností.

Jak tedy klienta prověřujete?
Vedle Solusu používáme bankovní i nebankovní registry, dále řadu dostupných databází a pro ohodnocování klientů testujeme také „telco skóre“. Tento model se pak využívá i v těch zemích, kde je dostupnost všech registrů nižší. A prověřila ho i krize po roce 2008, více než 95 procent klientů splatilo svůj dluh v pořádku. Sledujeme také na exekuce a využíváme interní zdroje či databázi odcizených občanek.

Kdo je typický klient Home Creditu?
Typický profil klienta si lze představit jako běžnou populaci s příjmy odpovídajícími průměrné mzdě v Česku. Máme přibližně stejně mužů a žen. Ještě před sedmi lety byl průměrný věk našeho klienta přes 50 let, teď je to lehce nad 40 let. Odráží to ale spíše změnu naší produktové a distribuční strategie než nějaký obecný trend na trhu.

A jak se chování klientů mění?
Český spotřebitel je vzdělanější a také emancipovanější. Pokud jde třeba o kreditní karty, choval se před deseti lety, tedy před krizí, výrazně jinak. Podle údajů ČNB zadluženost na kreditních kartách mírně klesá, ale na druhou stranu roste objem transakcí. Lidé si s nimi chodí méně do bankomatů, více jimi platí, využívají benefity, které kreditky obvykle mají. 

Vzrůstá význam konsolidace, tedy sloučení více půjček do jedné. Vidíme trend nárůstu počtu klientů s mikroúvěry. Přitom s konsolidací takových úvěrů mohou lidé mnohdy v bankách narazit – většinou nejsou ochotné je konsolidovat nebo na to ani nemají proces. My dokážeme konsolidací pomoci i lidem s mikropůjčkami.

Do bankovní sféry stále více pronikají technologické firmy, fintech. Co jako tradiční poskytovatel úvěrů děláte, abyste jejich nápor odrazili?
Asi málokoho napadne, že by Home Credit byl fintech. Jenže právě my jsme do skupiny přinesli zmiňované Zonky. A i v dalších oblastech se snažíme určovat směr trhu. Kdysi jsme začali vracet úroky při dobrém splácení, přinesli jsme půjčky bez papírů, zrychlujeme proces poskytnutí úvěru. To jsou věci, se kterými jsme přišli jako první a konkurence je napodobila.

Asie živí rychlý růst Home Creditu. Skupina už má 30 milionů klientů

 Loni na podzim jsme přišli s flexibilní půjčkou, klient může splácet, jakým tempem mu to vyhovuje – jen stačí, když dodrží minimální splátku. A nyní po testování spouštíme novinku na e-shopech – nákup na splátky, který celý zvládnete na několik kliků do jedné minuty.

A co chystáte na letošek?
Chceme si vzít příklad ze Zonky, vidíme, že potřebujeme firmu zefektivnit. Teď v únoru spustíme mobilní aplikaci pro Android, kam budeme postupně během roku přidávat nové funkce. Od dubna budeme mít kartu v mobilu, umožníme platby mobilem, nejprve pomocí Google Pay. Aplikace odlehčí call centru, umožní dělat ještě víc smluv online. Chceme také zásadním způsobem zjednodušit proces konsolidace, aby probíhal zcela bez papírů.

Kudy se bude vyvíjet trh?
Stále více se propojuje online a offline svět, kamenné prodejny s e-shopy. Lidé třeba udělají objednávku doma, dokončí ji v obchodě, nebo naopak. To chceme právě pomocí mobilní aplikace usnadnit. Soustředíme se tak především na naše zákazníky. Tím ale neříkám, že nás nezajímají ti noví.

Je už tedy trh v Česku rozdělený?
Prostor existuje vždycky, ale trochu závidím kolegům z velkých zemí, jak jim rostou počty klientů a obraty, to tu mít nebudeme. Prostor vidíme – a připravujeme i nějaké inovace – v případě e-shopů, kde trh dál zásadně roste. A ještě poroste. E-shopy se budou více propojovat s konkrétními bankami, platby se urychlí. Když všechno sečteme, jídlo, oblečení, elektroniku a další, jde o trh, který má dnes 135 miliard korun.

A co z toho je nakoupené na splátky?
Celkem něco přes miliardu. Když vezmu Home Credit, rosteme v tomto segmentu dvakrát rychleji než trh. Věříme, že jednodušším procesem to ještě zvedneme, ale nečekáme, že by se podíl nákupů na splátky proti celkovému objemu změnil nějak výrazně.

Liší se sortiment, který lidé nakupují na splátky v e-shopech a v kamenných obchodech?
To ne, je to v zásadě podobné.

Jak se mění zboží, které si lidé na splátky pořizují?
Pokud si dnes jdou lidé pořídit nějaké zboží na splátky, zhruba v polovině případů to bude mobilní telefon. V České republice je to 41 procent a na Slovensku dokonce 65 procent půjček. A za posledních pět let se podíl výrazně nemění. Ale ještě před deseti patnácti lety byl hlavním financovaným produktem – a také symbolem nákupu na splátky – domácí spotřebič. Typicky televize, pračka či lednička.

Nemají lidé nyní díky růstu ekonomiky „růžové brýle“, větší chuť nakupovat na úvěr, protože věří, že konjunktura potrvá a oni budou mít stále dost peněz na splácení?
Ve spotřebitelských úvěrech k tomu nedochází, ale myslím, že u hypoték trochu ano. A proto regulátor omezuje, kolik si lidé mohou půjčit na bydlení v poměru k ceně nemovitosti i k jejich příjmům.

Home Credit vydělal v prvním pololetí miliardu korun, o dvě třetiny méně než loni

Politici nyní řeší, jak lidem pomoci od dluhů. Poslanci nedávno přehlasovali „měkčí“ senátní verzi insolvenčního zákona. Jak se na to díváte?
Nechci říkat, že insolvence jsou pro nás nedůležité, ale nejde o klíčové téma. Náš byznys je dobře ohodnotit klienty na začátku, abychom pracovali s těmi, kteří budou s velkou pravděpodobností schopni splácet. A je přece normální, že lidé by měli vrátit, co si půjčí. Senátní verze však vzbuzovala rozpaky, v zásadě říkala: „Tomu, kdo ti půjčil, nemusíš vůbec nic dát, stačí, když budeš insolvenčnímu správci splácet kolem tisícovky měsíčně po dobu pěti let, a pak budeš čistý.“ A věřitelé nemusí vidět vůbec nic.

Verze, kterou schválili poslanci, se vám zamlouvá?
Má větší logiku, více směřuje k právnímu státu. Dlužník, který vstoupí do insolvence, bude muset během pěti let zaplatit věřitelům alespoň nějaké peníze. A soud pak zhodnotí, zda splnil, k čemu se zavázal. Je jasné, že stát musí mít nějaké mechanismy, jak pomoci člověku od dluhů, ale je třeba odlišovat, jak vznikly. Dává smysl pomoci lidem, kteří jeli dvakrát načerno a jejich dluh nabobtnal různým přeprodejem pohledávek z několika stovek na statisíce, nebo dětem, za něž rodiče neplatili poplatky za odpadky. Ale je to přece úplně jiné, když si někdo půjčí 80 tisíc a nesplácí ani nekomunikuje.

Kolik klientů jste poslali do exekuce?
Vycházíme z toho, že pokud s námi zákazník komunikuje, nikdy ho nepošleme do exekuce. Díky tomu, že máme přísný a přesný scoring, bezpečné úvěry a různé záchranné mechanismy, jako je flexibilita, odklad, individuální úlevy, krotitelé dluhů či ombudsmana je nakonec exekucí a jejími důsledky zasaženo pouze 1,3 procenta našich klientů.

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Inspekce zveřejnila tři restaurace s podivným původem hovězího masa

Ilustrační snímek

Od propuknutí kauzy s nevyhovujícím hovězím polským masem provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)...

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Máme o 30 procent hostů méně, podáme dvě žaloby, říká restauratér Moťovský

Restaurace U Moťáka v pražském Karlíně. (7. února 2019)

Pražská restaurace U Moťáka se chystá na dvojitou odvetu za to, že se její jméno objevilo v kauze dovozů pochybného...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Husákovy hradby. Symbol minulého režimu poskytl domov milionům Čechů

Sídliště na Slezském předměstí v Hradci Králové (5.2.2019).

Pozůstatek minulého režimu v podobě rozsáhlých betonových sídlišť bývá často kritizován jako nevzhledné, nekvalitní či...

Další z rubriky

Banky je obíraly, tak vymysleli virtuální směnárnu. Má hodnotu miliard

Taavet Hinrikus.

Estonec Kristo Kaarmann si poslal platbu v librách na účet vedený v eurech a divil se, jak nevýhodný kurz mu banka...

Křetínský dokončil koupi francouzských časopisů včetně Elle

POD DOHLEDEM. Spolumajitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský sleduje na Letné...

Miliardář Daniel Křetínský prostřednictvím své mediální skupiny Czech Media Invest (CMI) dokončil nákup časopisů...

Facebook a spol. pod dohledem? Britové řeší reklamu a fake news

Důvěra v Zuckerbergův Facebook klesá.

Papírovým novinám dlouhodobě klesají prodeje i příjmy z tištěné reklamy. Té totiž silně konkuruje cílená nabídka...

Najdete na iDNES.cz