Hliník je jeden z nejudržitelnějších materiálů. S tím souhlasí i firma Meadow. Ta přišla s nápadem přesunout kosmetiku, čistící prostředky nebo dochucovadla do hliníkových plechovek. Zakladatelé se domnívají, že by to mohl být velký krok ke globálnímu snížení plastů, a to díky vysoké recyklovatelnosti materiálu. Národní databáze obalového odpadu totiž uvádí, že plast se dá recyklovat pouze z 52 procent, zatímco hliník z 81 procent.
Firma sídlící v Londýně vzala typickou nápojovou plechovku a přetvořila ji tak, aby se vešla do speciálně vytvořeného dispenzoru z hliníku nebo recyklovaného plastu. Ten je možné upravit podle požadovaného způsobu dávkování. V závislosti na obsahu plechovky tak spotřebitel může použít pumpičku, rozprašovač nebo například klasický šroubovací uzávěr.
Místo plechu raději tetra pak. Americké firmy se musí vyrovnat se cly na hliník |
Po vypotřebování produktu se hliníková plechovka vyjme a nahradí novou. Prázdný obal pak putuje do tříděného odpadu, odkud se z něj v průměru za šedesát dní stane nová plechovka.
„Uvědomili jsme si, že nejzelenější obal už existuje, a je to hliníková plechovka. Přemýšleli jsme, co musíme udělat, abychom ji dostali i do jiných odvětví,“ řekl BBC spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Meadows Victor Ljungberg.
Tím, že je hliník lehčí než sklo, našel si už cestu například do vinařského průmyslu. K podobnému kroku se ale chystají i další odvětví, protože v lednu 2030 vstoupí v platnost nové nařízení Evropské unie o obalech a odpadech. To stanovuje, že veškeré obaly musí být recyklovatelné minimálně ze 70 procent, do roku 2038 pak z 80 procent.
Cesta plná překážek
Výroba nového hliníku je ale energeticky velmi náročná a drahá. To potvrzuje i Mark Lanslay, který je majitelem společnosti Broadland Drinks vyrábějící víno v hliníkových láhvích. „Materiál je sice o třetinu lehčí než sklo, což ušetří zhruba 900 gramů emisí CO2, ale je taky čtyřikrát dražší. Musíme tyto náklady nějak překonat a zaměřit se na benefity, jako je nižší uhlíková stopa.“
Další faktor, který používání udržitelného materiálu omezuje, jsou samotní spotřebitelé. Ti by totiž s přijetím nového designu svých oblíbených produktů mohli mít problém. „Například láhev vína máme spojenou s nějakým rituálem a tradicí, ne každý by tak mohl být spokojený s její hliníkovou alternativou,“ tvrdí Lanslay.
Expert na obaly z PA Consulting Group Jamie Stone dodává, že hliníkové obaly se nedají vyrábět tvarované. Tvar přitom často tvoří klíčovou část identity značky. „Velké brandy investovaly spoustu času a peněz, aby je spotřebitelé dokázali rozeznat jen na základě detailů, jako jsou tvar nebo barva,“ řekl Stone. „Běžné kosmetické značky zase spoléhají třeba na stlačitelnost obalů, což hliník taky neumožňuje.“
Zákazníci se odvracejí od plastových obalů, říká průzkum. Firmy své sliby oddalují |
Materiál zároveň není průhledný, jenže lidé chtějí často vědět, jak produkt, který si kupují, vypadá. Ať už jde o barvu džusu, konzistenci krému nebo hustotu omáčky.
Podle Marka Armstronga, designového ředitele kreativní agentury Marks, je jedním z důvodů, proč se hliníkové obaly nestanou normou, i fakt, že výrobci mají v továrnách zavedené linky na plastové obaly a jejich předělání by bylo drahé.
Nelze proto ignorovat ani inovace v této oblasti. Od vývoje donekonečna recyklovatelných plastů až po ty biologicky rozložitelné. „I plast může být nadále preferovaný obal. Díky své odolnosti a flexibilitě designu je vhodný pro širokou škálu značek a produktů,“ uzavírá vedoucí pracovnice v oblasti udržitelných obalů společnosti Anthesis Jayne Paramorová.
