„Poté, co jsem celý život zkoumal přírodu, jsem si jist jedním. Nejde o to, zachránit planetu, ale zachránit nás samé. Pravda je taková, že ať už s námi nebo bez nás, svět přírody se obnoví,“ říká přírodovědec David Attenborough v závěru nedávno uvedeného dokumentu Život na naší planetě.
Nová studie z Harvardu a dalších britských univerzit dává Attenboroughovým slovům za pravdu. Ačkoli dopady klimatických změn lze pozorovat hlavně na divokých proměnách rázu přírody, velkou měrou na ně doplácí i jejich původce, tedy člověk.
Čísla, s kterými nyní přišli vědci z britských univerzit, nejsou nezanedbatelná. Podle nich v roce 2018 způsobilo spalování fosilních paliv 8,7 milionů úmrtí na světě. Znečištěné ovzduší tak stojí za jedním z pěti nejčastějších příčin smrti, uvádí studie. Dopady spalování fosilních paliv mají více obětí než kouření tabáku a malárie dohromady.
Planeta v mřížce
„Je to všudypřítomné. Čím více hledáme, tím více dopadů nacházíme,“ komentuje zneklidňující výsledky spoluautorka výzkumu Eloise Maraisová. Naráží tím na to, že dosavadní výzkumy uváděly daleko menší čísla.
PM2,5 Pevné prachové částice menší než 2,5 mikrometrů, tedy asi třicetkrát menší než průměr lidského vlasu. |
Díky moderním technologiím se autorům nové studie podařilo podrobněji zkoumat působení částic známých pod označením PM2,5. Tyto částečky znečištění se po vdechnutí ukládají v plicích a mohou způsobit řadu zdravotních problémů, píše Guardian. Jejich míru v ovzduší za normálních okolností sledují vědci pomocí satelitních a povrchových pozorování.
Nová studie však staví svou analýzu na globálním 3D modelu atmosférické chemie, což je věda, která zkoumá chemické složení atmosféry. Díky modelu, který má na starosti americká agentura NASA, mohli vědci rozdělit planetu do mřížky obdélníků o rozměrech 50 na 60 kilometrů. V každé „krabici“ tak mohli zkoumat úrovně znečištění jednotlivě, zároveň jim metoda umožnila rozlišovat mezi různými zdroji znečištění. Díky 3D modelu zjistili, že nejhůř je na tom s dopady spalování fosilních paliv jihovýchodní Asie, východní pobřeží USA a Evropa.
Je evidentní, že dlouhodobý pobyt v blízkosti rušných silnic, továren či ulic v centru měst spojený s chronickým vdechováním škodlivých částic PM2,5 je spojen se značně negativními dopady na zdraví.
Vladimír Koblížekpřednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Rušné město zabíjí
„Ještě nedávno jsme se domnívali, že zevní znečištění je méně rizikové. Práce z posledních let z různých částí světa však postupně přinášejí další a další důkazy o negativním vlivu částic menších než je 2,5 mikro,“ komentuje problematiku přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradce Králové Vladimír Koblížek.
Začátek konce ropných obrů? Unipetrol, Shell a další vykazují rekordní ztráty |
„Působení (těchto částic) není založeno na ‚ukládání‘ do plic. Velmi malé částice jsou totiž schopné proniknout přímo do krve. Je evidentní, že dlouhodobý pobyt v blízkosti rušných silnic, továren či ulic v centru měst spojený s chronickým vdechováním škodlivých částic PM2,5 je spojen se značně negativními dopady na zdraví. Dokonce i jednorázová expozice vysoké koncentraci těchto škodlivin může vážně poškodit zdraví včetně rizika úmrtí z kradlo-respiračních příčin,“ uvádí Koblížek.
Čínský případ
Studie britských univerzit se podrobněji věnuje Číně. Téměř čtyři miliony čínských úmrtí z roku 2012 lze přisoudit částicím PM2,5. Naproti tomu v roce 2018 vlivem znečištěného ovzduší zde zemřelo „jen“ 2,4 milionu lidí. Pokles počtu obětí za rok vědci přisuzují faktu, že Čína během minulých let značně omezila své emise fosilních paliv, od roku 2012 do roku 2018 o zhruba 44 procent.
„Čínská kvalita ovzduší se sice zlepšuje, ale koncentrace jemných částic je zde stále neuvěřitelně vysoko. Spojené státy se zlepšují, ačkoli rizikové oblasti existují na severovýchodě. Evropa představuje směsici a Indie je rozhodně rizikovou oblastí,“ říká Maraisová.
Zvýšené riziko úmrtí na koronavirus
Výzkum rovněž zjistil souvislost mezi vyšší úrovní dlouhodobého znečištění ovzduší a mírou úmrtí na covid-19. Podobné propojení vysledovaly i jiní výzkumníci.
V ČR přibývají solární dobíječky elektroaut, v počtu stanic však zaostáváme |
„Před třemi týdny byla publikována rozsáhlá práce porovnávající úmrtnost pacientů ze čtrnácti největších čínských měst na covid. Výsledkem bylo konstatování, že dlouhodobá expozice zvýšeným koncentracím PM2,5 je jednoznačně spojena se zvýšeným rizikem úmrtí na COVID,“ uvádí Vladimír Koblížek.
V závěru studie se autoři přidávají k apelům klimatických aktivistů a přírodovědců, jako je Attenborough. „Fosilní paliva mají opravdu velký dopad na zdraví, klima a životní prostředí. Potřebujeme pro to okamžitou reakci. Některé vlády si vytyčily cíle uhlíkové neutrality, ale možná je potřeba posunout je blíže vzhledem k obrovskému poškození veřejného zdraví. Potřebujeme naléhavější reakci,“ uzavírá Maraisová.
