Ještě před několika lety patřila Guyana k nejchudším zemím Jižní Ameriky. Díky rozsáhlým nalezištím ropy u jejího pobřeží se však postupně proměnila v jednu z nejperspektivnějších ekonomik světa. Významnou roli v tomto rychlém vzestupu sehrál také americký ropný gigant ExxonMobil, upozorňuje agentura Reuters.
Těžba ropy v Guyaně od roku 2019 vzrostla na nynějších více než 900 tisíc barelů denně. Právě rychlý rozvoj ropného průmyslu pomohl tamní ekonomice k mimořádnému růstu. Hrubý domácí produkt země se mezi lety 2019 a 2024 zvýšil více než čtyřnásobně a dosáhl 27,5 miliardy dolarů.
Zásoby ropy pomalu klesají. Evropa může brzy mít velký problém, soudí analytici![]() |
Důsledky ropného boomu jsou patrné i v hlavním městě Georgetownu, kde v posledních letech vyrůstají moderní kancelářské komplexy, luxusní hotely i celé nové rezidenční čtvrti.
Nárůst příjmů z prodeje ropy až o 67 procent
V době pokračujícího konfliktu na Blízkém východě nabírá růst ekonomiky ještě větší tempo. Hlavním důvodem je zdražování ropy, jejíž cena od začátku války na konci února vzrostla zhruba o 30 procent. Pokud by se cena suroviny po zbytek roku pohybovala kolem hranice 100 dolarů za barel a těžba zůstala na současné úrovni, mohl by stát z ropných příjmů získat přibližně 4,3 miliardy dolarů. Proti loňskému roku by to znamenalo nárůst o zhruba 67 procent.
Další pozitivní zprávou pro veřejné finance je skutečnost, že konsorcium vedené společností ExxonMobil se blíží k úplnému splacení investic vložených do průzkumu a rozvoje ropných ložisek.
Zrušte zákaz těžby v Arktidě, žádají Norové Brusel. Ten na něm zatím trvá![]() |
V současnosti si těžební společnosti ponechávají 75 procent vytěžené ropy na pokrytí svých nákladů. Jakmile se tyto tyto investice uhradí, výrazně vzroste podíl země na ziscích z těžby z dnešních 12,5 procenta až na 50 procent. Pro státní rozpočet by tak mohlo jít o další miliardy dolarů ročně navíc.
Místní bojují s výpadky elektřiny
Přestože ekonomika v posledních letech zažívá bezprecedentní růst, běžní obyvatelé jeho přínosy zatím v plné míře nepociťují. Obyvatelé hlavního města Georgetownu se stále potýkají s častými výpadky elektřiny, nedostatečnou infrastrukturou i problémy ve veřejných službách.
Prezident Irfaan Ali proto upozorňuje, že rostoucí příjmy z ropy automaticky neznamenají okamžité zlepšení životní úrovně. „Lidé každé ráno vidí titulky o tom, kolik peněz země vydělává. To vytváří určitá očekávání,“ uvedl pro Reuters.
Jen sankce nestačí. Íránská stínová flotila nadále zásobuje Čínu ropou![]() |
Guyana proto nesmí podle ekonomů ani politiků usnout na vavřínech. Země se nesmí stát z ekonomického pohledu závislou na jediném odvětví, a tedy na ropě. Právě nadměrná orientace na ropný průmysl je často označována za jeden z faktorů, které přispěly k problémům sousední Venezuely. Guyana se proto snaží využít současné ropné bohatství k rozvoji infrastruktury, vzdělávání i dalších sektorů ekonomiky.
Data z posledních let však ukazují, že rychlý hospodářský růst stojí téměř výhradně na ropném průmyslu. Ostatní části ekonomiky zatím výrazně zaostávají. Podle údajů guyanské vlády tvořily loni ropný a plynárenský průmysl spolu s navazujícími službami více než 75 procent hrubého domácího produktu země.
Země nabízí i politickou stabilitu
I někteří tamní podnikatelé upozorňují, že skutečný prospěch z ropného boomu mají především zahraniční firmy. Růst cen energií navíc místním obyvatelům zvyšuje životní náklady. Řidiči platí více za pohonné hmoty a zdražují i další služby. „Mezinárodní firmy z ropného průmyslu profitují mnohem více než běžní obyvatelé,“ tvrdí Vanita Allyová, zakladatelka zdravotnického centra Phoenix Clinicare.
Většina expertů to ale vidí jinak. Guyana disponuje několika dlouhodobými výhodami. Její naleziště patří k nejlevnějším na světě a náklady na těžbu se pohybují mezi 25 a 35 dolary za barel. Země zároveň nabízí politickou stabilitu.
Podle ekonomů může být právě politická stabilita Guyany jedním z hlavních důvodů, proč budou investoři o její ropu usilovat i po skončení současného konfliktu na Blízkém východě. „Válka může skončit už příští měsíc. Svět energetiky ale už nebude stejný jako předtím,“ uzavřel pro Reuters ekonom Tarron Khemraj z New College of Florida.





















