Evropské státy samostatně mají jen omezený manévrovací prostor, jako celek však Unie disponuje širokým arzenálem nástrojů, jak zvýšit cenu takového nátlaku, píše list The Wall Street Journal.
Podle diplomatických zdrojů mají členské státy na výběr od klasických odvetných cel přes omezení obchodní dohody s USA až po využití dosud nikdy nespouštěného nástroje proti ekonomickému nátlaku přezdívaného „bazuka“. Právě ten by umožnil výrazně tvrdší odpověď, než jakou EU v minulosti zvolila.
Uvalíme cla na země, které nepodpoří můj plán převzít Grónsko, řekl Trump |
Unie už nyní disponuje seznamem amerického zboží v hodnotě přes 100 miliard dolarů, na které by mohla uvalit odvetná cla. Zároveň má možnost pozastavit části obchodní dohody s USA, kterou sám Trump dříve označil za „obří deal“. O víkendu se touto otázkou zabývali velvyslanci členských států na krizovém jednání, shoda ale zatím nepadla. „Stále je čas na jednání s USA i na vnitřní diskusi, než se Unie rozhodne, jak odpoví,“ uvedli diplomaté.
„Totální hloupost.“ Republikáni se bouří proti Trumpovým plánům na Grónsko |
Evropští lídři se mají k situaci vrátit ještě tento týden, a to po zahájení Světového ekonomického fóra v Davosu, kde se očekává i účast Donalda Trumpa. Právě tam by mohlo dojít k dalšímu vyjednávání, píše Wall Street Journal.
Změněná konstelace
Tentokrát je nálada v Evropě jiná než loni. Když Trump vyhlašoval svůj celní balík v minulém roce, evropští lídři váhali s odvetou, aby si neznepřátelili USA v otázkách bezpečnosti a podpory Ukrajiny. Nyní ale otevřené propojení obchodu a bezpečnosti mění situaci.
„Panuje pocit, že tentokrát už EU reagovat musí – cena, kterou Evropa platí za americkou podporu v rámci NATO a v kontextu Ukrajiny, začíná být příliš vysoká,“ říká Mujtaba Rahman, šéf evropské sekce poradenské společnosti Eurasia Group.
Podle něj však Unie s největší pravděpodobností nepřistoupí k razantním krokům dříve, než nová americká cla skutečně vstoupí v platnost, což má být 1. února.
Jednou z možností je pozastavení plánovaného snížení cel na řadu amerických výrobků. Loni EU souhlasila s obchodní dohodou, která stanovila patnáctiprocentní clo na většinu evropského zboží dováženého do USA a zároveň počítala s postupným zrušením cel na mnohé americké produkty. Toto snížení však ještě musí schválit Evropský parlament a část poslanců nyní vyzývá k jeho odkladu.
Další variantou je návrat k odvetným clům. Seznam z loňska zahrnoval například žvýkačky, motocykly nebo arašídové máslo. Po dosažení kompromisu s Washingtonem byl uložen k ledu. Nyní, kdy některým státům hrozí nové desetiprocentní clo, jež má v červnu vzrůst až na 25 procent, se k němu může EU vrátit, byť s rizikem další eskalace.
Trump oznámil desetiprocentní clo na některé evropské země kvůli Grónsku |
Nejtvrdší odpovědí by bylo spuštění nástroje proti hospodářskému nátlaku, kterému se často přezdívá „ekonomická bazuka“. Ten umožňuje zavádět exportní omezení, cla na služby, omezovat práva duševního vlastnictví či znemožnit americkým firmám účast ve veřejných zakázkách v EU. „Pokud existuje situace, která by naprosto jasně ospravedlňovala použití nástroje proti ekonomickému nátlaku, pak je to tato,“ uvedl Ignacio García Bercero, bývalý vyjednavač EU pro obchod. K jeho aktivaci by bylo třeba podpory většiny členských států zastupujících alespoň 65 procent obyvatel Unie, politicky by však bylo nutné ještě širší shody.
Vedle obchodu se zvažují i bezpečnostní kroky. Někteří lídři varují, že pokud by EU ustoupila v otázce Grónska, mohly by následovat další evropské regiony. Ve hře je posílení evropské vojenské přítomnosti, vyšší výdaje na obranu či omezení nákupů americké techniky. Extrémním scénářem by bylo omezení amerických základen v Evropě, například Ramsteinu v Německu, což by znamenalo dramatickou eskalaci, o kterou zatím nestojí ani jedna strana, upozorňuje Wall Street Journal.
Ostrov jako periodická tabulka. Těžit v Grónsku by stálo miliardy dolarů a moře času |
Trumpovy kroky zároveň urychlují snahu EU o posílení vztahů s ostatními partnery. Unie o víkendu podepsala obchodní dohodu se čtyřmi jihoamerickými státy, připravuje se smlouva s Indií a jedná se i s Austrálií. Zároveň by se mohla přehodnotit dosavadní strategie ve vztahu k Číně.
Evropa tak stojí před zásadním rozhodnutím: zda se opět pokusí spor uklidnit diplomacií, nebo zda poprvé sáhne po nástrojích, které by mohly změnit podobu transatlantických vztahů na dlouhá léta dopředu, uzavírá americký list.
