Prostor působí spíše jako skladní hala než jako farma. Ve 27 stupních Celsia a v 75procentní vlhkosti vzduchu se pod zářivkami s nafialovělým světlem řadí stovky nízkých plochých záhonků, které nepotřebují půdu, v patnácti řadách nad sebou dohromady v hale tvoří 14 500 čtverečních metrů živé plochy.
„Je to přeměna zemědělství v technologicky pokročilou továrnu. Toto je něco úplně jiného,“ řekl novinářům hlavní pěstitel Glyn Stephens, zatímco si prohlížel listy čerstvě sklizeného salátu.
Z britských zemědělců se stávají youtubeři. Živí je to mnohem lépe než půda |
Bazalce na farmě v Gloucestershire například trvá růst od semínka do sklizně osmnáct dní, tedy „asi třikrát méně než venku“, řekl Stephens.
Navzdory vysoké spotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, která napájí světla, vzduchotechniku a nespočet dalších systémů na úpravu ovzduší, provozovatelé trvají na tom, že jejich produkce je efektivnější a šetrnější vůči životnímu prostředí. Britské supermarkety prodávají zelené listy po celý rok, ale v zimních měsících je musejí dovážet z teplejších krajin.
„V porovnání s náklady a emisemi dovozu napříč Evropou, nebo dokonce letecké dopravy, šetříme uhlík,“ uvedl Stephens. Vertikální zemědělská produkce rovněž nepodléhá nepříznivým vlivům počasí či sucha.
