Sorosův životní příběh by mohl nést podtitul „Jak se nemajetný mladík vypracoval mezi světovou investorskou elitu“. Narodil se 12. srpna 1930 jako György Schwartz v budapešťské židovské rodině, která úspěšně provozovala obchod s hedvábím.
V šestnácti letech opustil rodnou zemi a odešel do Británie. Zpočátku se živil manuálními pracemi, posléze vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik.
Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků.
Spekulant, který vystoupil proti Merkelové
Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi. Jako investor vyhledával slabiny a nerovnováhy a dokázal jich využít. Sorosův „majstrštyk“ přišel v září 1992, kdy při spekulaci na pokles libry vydělal za jediný měsíc celou miliardu dolarů.
Miliony Britů jej nenáviděly a zbytek světa obdivoval. Když o pár let (a několik útoků na další ekonomiky) později začal Soros kritizovat některé aspekty myšlenky volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal: „Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce.“
Ani Soros, který patří mezi nejsledovanější investory na světě, se ale navzdory své pověsti protřelého hráče nevyhnul obchodním neúspěchům a ztrátám. Při krachu na burze v roce 1987 prodělal 800 milionů dolarů a ztrátou skončily i jeho obchody s nemovitostmi v Mexiku či akciemi internetových firem.
Za využití neveřejných informací se dočkal i obvinění a pokuty. V poslední době bylo o Sorosovi například slyšet v souvislosti s kritikou Německa kvůli jeho politice na záchranu eura. Podle něj úsporná opatření vnucená německou kancléřkou Angelou Merkelovou Evropě krizi jen zhoršila.
Otevřená společnost především
V 80. letech začal Soros přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám. Stáhl se z vedení fondu a soustředil se na práci jakéhosi filozofa-vizionáře. A to jak na poli investic(začal se orientovat spíše na měnové spekulace), tak na poli charitativním.
„Nejde o to, zda máte pravdu, nebo ne, důležité je, kolik peněz vyděláte, když pravdu máte a kolik ztratíte, když ji nemáte.“ |
Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva.
„Mohl jsem být zabit nacisty. Mohl jsem promarnit svůj život za komunistů. To je to, co mě vedlo k myšlence otevřené společnosti,“ vysvětlil Soros, proč se rozhodl zaměřit dobročinnost právě směrem, na který jej ještě za dob vysokoškolských studií navedl filozof a pedagog Karl Popper.
Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž díky nadaci podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77.
V roce 1991 v Praze založil Středoevropskou univerzitu; česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování a škola českou metropoli opustila. Dlouhodobě Soros například pracuje na zlepšení postavení Romů. Na filantropii věnoval již nejméně 11 milaird dolarů.
Problémy ve veřejném životě i obchodě
„Já jsem měl na mezinárodních finančních trzích štěstí a nyní se obávám, že kapitalismus laissez-faire a tržní hodnoty, které se šíří do života, ohrožují otevřené a demokratické společnosti“, napsal v lednu 1997 ve švédském listu Dagens Nyheter.
„Regulace a zdanění marihuany by daňovým poplatníkům ušetřily miliardy dolarů, z kterých se platí bezpečnostní, soudní a vězeňský aparát, a současně zajistí každoročně miliardové příjmy. Také by to snížilo zločinnost, míru násilí a korupce, které souvisejí s obchodem s drogami. Policie by se mohla více zaměřit na vážné zločiny.“ |
Sorosovy myšlenky a činy nevzbuzují jen pozitivní reakce. Dráždí svojí obhajobou regulace trhů a američtí konzervativci mu dodnes nemohou zapomenout, že v roce 2004 přispěl na kampaň proti znovuzvolení George W. Bushe. Už o rok dříve navíc Soros vyvolal rozruch svým výrokem, že jednou z příčin rostoucího antisemitismu v Evropě může být i politika samotného Izraele a USA.
Soros, mimo jiné minoritní vlastník fotbalového klubu Manchester United, je od roku 2013 potřetí ženatý. Jeho manželkou je o 40 let mladší konzultantka v oblasti vzdělávání a zdravotní péče Tamiko Boltonová.
Z předchozích manželství má Soros pět dětí - čtyři syny a dceru. Jeho starší bratr Paul, který zemřel v roce 2013, byl rejdařským magnátem. Stejně jako George se i on věnoval filantropii.
