Gazprom v pátek s Kyjevem podepsal protokol o pětiletém pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Dohoda podle Gazpromu také předpokládá, že Ukrajina stáhne veškeré zbylé žaloby, o nichž soudy zatím nerozhodly.
V rámci stockholmské arbitráže vznesl Kyjev nový požadavek, aby mu Gazprom zaplatil 12 miliard dolarů (téměř 276 miliard korun). Skutečnost, že Ukrajina upustí od zbylých pohledávek vůči Gazpromu, v sobotu podle agentury TASS potvrdil také ukrajinský ministr energetiky Oleksij Oržel.
Na základě nové dohody by měla Ukrajina podle Gazpromu v příštím roce přepravit do Evropy 65 miliard metrů krychlových ruského plynu, teď je to 90 miliard ročně. V letech 2021 až 2024 klesne roční tranzit na 40 miliard metrů krychlových ročně. Pětiletý kontrakt obsahuje i klauzuli o možném prodloužení na dalších deset let.
Podpis konečného dokumentu se podle ruského vicepremiéra Dmitrije Kozaka očekává do konce roku, kdy vyprší stávající desetiletý kontrakt na tranzit plynu.
Šéf ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko v sobotu uvedl, že dohoda musí být podepsána do 29. prosince, aby mohl tranzit po 1. lednu 2020 pokračovat. Jednání Moskvy a Kyjeva bude v sobotu pokračovat ve Vídni, uvedla agentura TASS.
Gazprom: Moskva a Kyjev se dohodly na tranzitu plynu do Evropy |
Podle nařízení stockholmského arbitrážního soudu měl Gazprom ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz vyplatit 2,6 miliardy dolarů (57 miliard korun). Ukrajinský podnik vymáhal zaplacení částky soudní cestou a usiloval o zabavení majetku Gazpromu v Evropě.
Uzavřená dohoda o tranzitu plynu mezi Kyjevem a Moskvou podle ministra Oržela neřeší problematiku dodávek ruského plynu na Ukrajinu, která se v minulosti stala rovněž předmětem vzájemných sporů.
Ukrajina je klíčovou cestou pro přepravu ruského plynu k evropským zákazníkům. Spory jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky. Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina, ale i další země, například Polsko či Spojené státy, se proto tvrdě staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Ten spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře, a vyhne se tudíž tradičním tranzitním zemím, především pak Ukrajině.
Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu.
