Fischer se rozkoukává v bance i v Londýně. Bydlí v docích, nemá internet

Bydlí v moderní zástavbě na místě bývalých doků, ale internet mu ještě nezavedli. Každý týden naráží na spoustu neznámých zkratek, a tak bez vlastního slovníku neudělá ani krok. A při přecházení ulice mu jde občas o život. Bývalý český premiér tráví první týdny v novém působišti jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Bývalý český premiér Jan Fischer je od začátku září novým viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj se sídlem v Londýně. | foto: ČTK

Funkce se ujal 1. září a od té doby se rozkoukává, jak EBRD funguje. Líbí se mu například krátké porady.

"Na co v Česku potřebujeme hodinu, tady stačí 30 minut." Chod banky se řídí podle jasně daných standardů, ale v osobním styku vládne anglosaská neformálnost. "Lidé se tu oslovují jen křestním jménem. Výjimkou je Thomas Mirow, to je Mr. President," říká Fischer.

I po třech týdnech ve funkci se stále potýká se záplavou neznámých interních zkratek. "Jsou to desítky, snad stovky zkratek pro organizační jednotky a dokumenty," řekl Fischer. Pro neznámé výrazy si proto založil vlastní slovník.

"Každý nový týden se najde nějaká další zkratka, ale doufám, že už vím o všech, které se mě týkají," doplnil Fischer. Zatím jen jednou musel na poradě zachovat kamenný výraz, když si nebyl jist.

Po sedmi letech mám poprvé šéfa

Při nástupu do Londýna si uvědomil, že od roku 2003, kdy se stal ředitelem Českého statistického úřadu, neměl sedm let šéfa. "Najednou jsem se vrátil do situace, kdy šéfa mám. Pravda, jen jednoho, ale přece jen šéfa. Ale s tím se dá žít," dodal s úsměvem.

S Fischerovým nástupem se funkce viceprezidenta rozšířila o mezinárodní vztahy. Tady si je jist, že mu pomohou osobní vazby se zahraničními politiky a s unijními představiteli, s nimiž se zná z doby, kdy byl premiérem. "V této oblasti je premiérská zkušenost k nezaplacení. Posílí vás to ve schopnosti jednat, ve víře v sebe sama." řekl.

Místo prestižní adresy bydlí v docích

Fischer už má za sebou hektické hledání londýnského bydliště. "Agentura měla za to, že bych měl bydlet někde v Hampsteadu, Marylebone nebo Mayfairu, prostě šlo o prestižní adresu. Já spíš chtěl, abych tam byl spokojen já i manželka," prohlásil Fischer.

Nakonec se nastěhovali do bývalých doků do moderní zástavby u bankovní čtvrti na Cannary Wharf. "Nám se tam hrozně líbí, bydlíme v bytě v posledním patře. Tady se říká, že je to něco mezi kontinentem a Amerikou. To vyhovuje i manželce, protože má ráda moderní architekturu," uvedl Fischer. Radost mu zatím kalí fakt, že mu domů stále ještě nezavedli internet.

Zatím ještě nezačal jezdit autem, i když už uvažuje o jeho koupi. Věří, že řízení na levé straně bude jednodušší než přecházení londýnských ulic. "Dávám pozor, protože ten reflex podívat se doleva je strašně zažitý. Nemůžu se toho zbavit."

Těší se na poznávání Londýna. "Byl jsem tu v roce 1969 na archeologických vykopávkách. Bylo to 35 kilometrů východně od Londýna a jezdil jsem stopem. A pak až v roce 2004 na návštěvě britského statistického úřadu. Mám rozhodně co objevovat," dodal na závěr.

EVROPSKÁ BANKA PRO OBNOVU A ROZVOJ

EBRD vznikla na podporu projektů ve střední a východní Evropě po pádu komunismu. "Jejími akcionáři jsou vlády. Dělá kšeft jako každá banka a musí ho dělat na základě propočtu ziskovosti," říká Fischer. Na bance oceňuje, že se nechová cynicky. "Neopovrhuje aspekty, jako je životní prostředí a sociální podmínky kolem jednotlivých projektů."