Do dvouletého zkušebního programu, který běží od ledna 2017, bylo zařazeno 2 000 nezaměstnaných Finů ve věku od 25 do 58 let. Ti budou mít na peníze nárok i v případě, že si najdou práci.
Finské úřady věří, že jim experiment s univerzálním příjmem pomůže vyřešit problém s nastavením sociálního systému. Pro mnohé nezaměstnané je totiž výhodnější zůstat bez práce, jelikož v případě jejich nástupu do zaměstnání jim po odečtení vyšší sazby daně zůstane méně peněz.
Nápad zavést univerzální základní příjem se ve finských levicových politických kruzích rozebírá od 80. let minulého století, píše deník The Guardian. Zpočátku mělo jít o způsob boje s ekonomickými a sociálními důsledky upadajícího průmyslu.
V současnosti si ve Finsku s myšlenkou pohrávají i pravicové partaje, které v ní vidí způsob zjednodušení sociálního systému. Kromě toho by mohl program jednotné „sociální dávky“ pro všechny pomoct zmírnit následky rostoucí automatizace v různých profesích, jež vede k nárůstu nezaměstnanosti.
Kdo to zaplatí?
Idea základního příjmu má ve Finsku i svoje odpůrce. „Problémem je financování těchto benefitů,“ říká Ilka Kaukoranta, hlavní ekonom centrální organizace finských odborů. „Benefity jsou placeny z daní, které odvádějí zaměstnanci. Pokud dáte každému dostatek finančních prostředků, lidé budou zcela racionálně pracovat méně.“ Model, který se momentálně testuje, by podle Kaukoranty v případě implementace na celostátní úrovni zvýšil deficit rozpočtu o pět procent HDP.
Pokusy o zavedení určité formy univerzálního příjmu proběhly i v ostatních evropských zemích. Ve Švýcarsku ale tento typ sociální jistoty neprošel. V roce 2016 jej v referendu jasnou většinou odmítli tamní obyvatelé, proti se vyslovilo téměř 77 procent hlasujících.
Naopak forma základního příjmu v menším měřítku funguje na Aljašce. Její obyvatelé dostávají ročně částku přibližně dva tisíce dolarů od fondu, který obsahuje převážně finanční prostředky získané prodejem ropy. Na tyto peníze mají nárok všichni, kteří o něj požádají. Podle nedávné studie nemá benefit žádný vliv na celkovou zaměstnanost. Univerzální příjem zavedlo v roce 2008 čínské Macao, v roce 2011 jej dočasně zavedl Írán.
Technologičtí giganti jsou pro
Právě návštěva Aljašky přesvědčila o výhodách tohoto systému zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Přístup nejmladšího amerického státu by podle něj mohl „jít příkladem zbytku země“.
Mezi zastánce se řadí i vynálezce Elon Musk nebo bývalý kandidát na prezidenta Bernie Sanders. V minulosti tuto myšlenku obhajoval Martin Luther King nebo ekonom Milton Friedman.
V České republice otevřeli debatu na toto téma vědci Marek Hrubec a Martin Brabec. Společně s Philippem Van Parijsem vydali v roce 2007 publikaci s názvem „Všeobecný základní příjem: Právo na lenost, nebo na přežití?“. Ve svém politickém programu ho v současnosti mají Piráti a Strana zelených.
