„Finsko bylo na Rusku ještě před pár měsíci z hlediska energií závislé asi z jedné třetiny. Nyní je ale tato závislost skoro nulová,“ řekl pro agenturu Reuters Riku Huttunen, který je vysokým představitelem finského ministerstva pro energetiku a klimatickou politiku.
„Pokud budou během zimy teploty okolo minus dvaceti stupňů Celsia, hrozí, že elektrické energie nebude nedostatek,“ dodal Huttunen pro Reuters.
Huttuten tak Finy varuje, že letošní zima může být v krajním případě velmi krutá. Tuší to i sami Finové, a proto už od léta začali ve velkém shromažďovat tepelná čerpadla, solární panely, palivové dřevo nebo časové spínače.
Zájem je hlavně o dřevo, které je pro Finy zároveň i poměrně dostupné. Stromy totiž pokrývají asi 75 procent území finské země. „Tři až čtyři měsíce jsme se nezastavili. V jednu chvíli bylo na čekací listině i 400 zákazníků a začal jsem se stresovat, že jejich požadavky nakonec ani nesplním,“ řekl pro Reuters finský prodejce palivového dřeva Jari Saari.
Jak správně topit dřevem. Záleží nejen na výběru dřeva a parametrech spalování |
Vysoká poptávka po dřevu ve Finsku ale zvýšila i jeho cenu. Jeden metr krychlový palivového dřeva tam nyní stojí asi 120 eur, což je v přepočtu zhruba 3 000 korun. Před krizí to bylo asi 85 eur, a tedy asi 2 000 korun.
Manželé Kirjavainovi žijí ve Finsku ve staré chalupě ze dřeva na okraji hlavního města Helsinek. Tam panuje zima v průměru asi 100 dní v roce. Manželům je nyní v roce 54 let a za prosinec tam zatím spotřebovali 1 600 kilowattů elektřiny.
Ceny se ale proti loňsku asi dvakrát zvýšily, a proto manželé začali hledat možnosti, jak alespoň trochu ušetřit. Jejich asi sto let stará chata je nyní vybavena třeba chytrými zásuvkami nebo novými krbovými průduchy, které efektivněji vhání teplo do dalších částí domu.
