Na Arabském poloostrově vznikají stovky megalomanských stavebních projektů. Ale zda budou všechny dokončeny, není jisté. Ilustrační foto

Na Arabském poloostrově vznikají stovky megalomanských stavebních projektů. Ale zda budou všechny dokončeny, není jisté. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Finanční krize dopadla už i na ropné státy

  • 4
Finanční krize doléhá i na bohaté ropné státy Blízkého východu. Bankovní financování vyschlo a megaprojekty, jako jsou například nejvyšší mrakodrap na světě nebo obří zábavní park v Dubaji, jsou ohroženy. Spoléhá se na peníze vládních fondů a na to, že cena ropy už dál nebude klesat.

Blízkovýchodní země se dopadům krize snaží čelit různě. Kuvajt se musel minulý týden postavit za druhou největší banku v zemi (podle majetku) Gulf Bank KSC, které hrozil odliv vkladů.

Spojené arabské emiráty minulý měsíc zase oznámily, že garantují veškeré vklady domácích bank i velkých zahraničních bank na jejich území. Bankovním domům současně otevřely úvěrovou linku ve výši 19 miliard dolarů.

Saúdská Arábie, největší světový exportér ropy, se rozhodla pomoci běžným lidem, kterým se nyní zhoršil přístup k úvěrům. Prostřednictvím státní banky nabídla 2,7 miliardy dolarů na bezúročné úvěry občanům s nízkými příjmy.

Kuvajtské a katarské vládní fondy zmírňují pokles místních akciových trhů miliardovými nákupy a rovněž získávají podíly v domácích bankách, aby je stabilizovaly.

Bohatství ve vládních fondech arabských ropných zemí se odhaduje na 875 miliard dolarů. Také díky bohatým státním, takzvaným suverénním fondům se na oblast Perského zálivu v poslední době upírají naděje firem stižených krizí z celého světa. Emíři totiž jako jedni z mála v současném světě disponují volnými penězi k zapůjčení.

Vládní fondy z Blízkého východu využívají situace a chytře investují do vybraných podniků. Alespoň doposud to dělaly. Naposledy britská banka Barclay's získala finanční injekci přes šest miliard liber ze suverénních fondů z Abú Dhabí a z Kataru.

Emirát Abú Dhabí také koupil v létě významný podíl v konglomerátu GE. Saúdský princ se letos podílel na navýšení kapitálu americké Citibank. S investory z Arabského poloostrova jednal v srpnu německý Siemens.

Rostoucí cena ropy v posledních pěti letech umožnila blízkovýchodním státům nashromáždit v devizových rezervách 1,1 bilionu dolarů.

Britský ministr zahraničí Gordon Brown proto nyní cestuje po Blízkém východě a snaží se přesvědčit ropné šejky, aby pomocí svých petrodolarových rezerv pomohli světu vybřednout z finanční krize. To už ostatně tito investoři spolu s Čínou dělají – tím, že nakupují a zřejmě ještě budou nakupovat dluhopisy USA a dalších států stižených finanční krizí.

Ve snaze uložit vydělané petrodolary a vedle ropného sektoru rozvinout v zemi i jiný byznys, začaly v posledních letech arabské státy rozvíjet sektor cestovního ruchu a staly se centry obchodu.

Tamní investoři se pustili se do stavby megalomanských projektů, které mají přilákat turisty. Příkladem je stavba umělého ostrova v Dubaji či plánovaná výstavba nejvyššího mrakodrapu na světě v saúdskoarabském Jeddahu.

Budovat se má také "Dubajland", zábavní park o velikosti trojnásobku Manhattanu; na pobřeží Rudého moře vzniká město pojmenované po saúdskoarabském králi Abdullahovi za 120 miliard dolarů.

Zda se tyto projekty dostaví, nikdo neví. Finanční krize naposledy zasáhla ropné emiráty v roce 1998, kdy barel ropy stál 10,35 dolaru. Nyní z rekordních 147 dolarů propadla jeho cena na 65 dolarů a další pokles by mohl přinést vývozcům vážné problémy.

,