Jihokorejský podnikatel So Čong-džin (v anglické transkripci Jung-jin Seo) přišel ve svých 45 letech o práci v automobilce. A když bezmála před dvěma desítkami let vyslechl povídání vědců o budoucnosti medicíny, rozhodl se, že založí vlastní biofarmaceutickou společnost. Jeho Celltrion je dnes multimiliardovou globální farmaceutickou společností, která vyvíjí průlomové léky k léčbě rakoviny, autoimunitních onemocnění i covid-19.
Na začátku si všiml potenciálu biosimilárních přípravků - nových verzí existujících biologických léků (většinou proteinů), u nichž vypršela patentová ochrana. Jsou velmi podobné již schváleným přípravkům a zároveň jsou cenově dostupné.
Svůj tým vedl k vývoji biosimilárních přípravků k původní léčbě monoklonálními protilátkami, které napodobují přirozené protilátky těla. Jeho první biologicky podobný lék Remsima je určen pro léčbu autoimunitních onemocnění. Následovaly léky na rakovinu prsu a lymfomy. Všechny se používají po celém světě.
Čong-džin dokázal rychle zareagovat i během pandemie covid-19. Společnost Celltrion vyvinula lék regdanvimab na léčbu nemoci, který byl schválen pro použití v Jižní Koreji již v únoru 2021. Korejcům nabídl lék za výrobní náklady.
Tento lék zhodnotili kladně i v Evropě. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dospěla v březnu k závěru, že regdanvimab může být použit k léčbě covidu u dospělých pacientů, kteří nevyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem, ale u kterých se dá očekávat zhoršení průběhu onemocnění.
Světového vítěze vybrala osmičlenná porota složená z účastníků předchozích ročníků soutěže. Usedla v ní i loňská vítězka, indická podnikatelka Kiran Mazumdar-Shawová z farmaceutické společnosti Biocon. Její společnosti se zabývají vývojem léků a vakcín, mimo jiné proti cukrovce. Ve dvacetileté historii soutěže byla teprve druhou ženou, která světový podnikatelský titul získala.
Porotci oficiálně posuzují šest různých kritérií – mezi nimi je podnikatelský duch, finanční výkonnost, strategické směřování, inovace, globální přesah podnikání či navíc osobní integrita podnikatele a jeho vliv na společnost. Hodnotí navíc i udržitelnost podnikání a vztah k životnímu prostředí.
3D tiskárny ve finále neuspěly
Česko na soutěži reprezentoval kutil, vynálezce a investor Josef Průša. Při nástupu na vysokou školu ekonomickou v roce 2009 se začal zajímat o 3D tiskárny. Nejdřív to byl jen koníček, o pár let později však ze školy odešel a založil firmu, která se zabývá 3D tiskárnami. A během pár let se pak vyšvihl mezi nejznámější světové výrobce.
Jeho továrna v Holešovicích nyní chrlí kolem 11 tisíc tiskáren každý měsíc. a Průšovu firmu nezlomil ani krizový loňský rok. Spíše naopak. Zatímco v roce 2019 činil obrat kolem 1,5 miliardy korun, loni překročil dvě miliardy. „Rádi bychom letos vyrostli na tři miliardy, ale jsou tu věci, které to mohou ohrozit. Třeba nedostatek polovodičů ve světě,“ řekl Průša nedávno v rozhovoru pro iDNES.cz.
Mezi letošními finalisty bylo 30 soukromých společností a osm veřejně obchodovaných podniků. V souvislosti s pandemií se asi dalo čekat, že v mnoha zemích uspějí podnikatelé ze zdravotnictví a souvisejících oborů. Vedle vítěze to byl například Gordon J. Vanscoy, zakladatel RareMed Solutions, biofarmaceutické společnosti, která se zabývá medikamenty pro pacienty s vzácnými chorobami.
Velká skupina podnikatelů ve finále se také zabývá technologiemi. Světového finále se však zúčastnili i podnikatelé z dalších oborů. Třeba Heinz a Birgit Reitbauerovi, restauratéři z Rakouska, či spoluzakladatel slovenské sítě knihkupectví Martinus Michal Meško.
Ze zemí střední a východní Evropy zatím v jednadvacetileté historii ve světovém finále nikdo neuspěl. Světové finále se poprvé konalo v roce 2001 a od té doby se ho zúčastnilo již 845 společností. Obvykle jde o firmy, jejichž šéfové se třeba dokázali vyrovnat s nepřízní osudu a mají za sebou zajímavý podnikatelský příběh. Firmy samotné obvykle v posledních letech zaznamenávají rychlý růst.
