Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku počet zakázek vzrostl dokonce o 19,8 procenta v eurozóně a o 20,7 procenta v celé Unii. Na růstu se tentokrát nijak výrazně nepodílela výroba lodí, železničních vozidel či kosmického materiálu, které běžně celkovou statistiku citelně zkreslují.
Největší meziměsíční nárůst průmyslových zakázek v březnu zaznamenalo Dánsko, Estonsko a paradoxně Řecko, které se ocitlo na pokraji bankrotu.
Ze statistik z 21 států, které má Eurostat k dispozici, nicméně ve třech počet zakázek proti únoru naopak poklesl. Jde o Portugalsko, Irsko a Litvu. V Česku počet zakázek vzrostl o 4,4 procenta, v únoru to bylo jen o 0,9 procenta.
"Myslím, že evropský průmyslový sektor si vede mimořádně dobře. V současnosti jsme rovněž svědky pádu eura, výhled pro vývoz tak vypadá taky velmi dobře," řekl agentuře Reuters Nick Kounis z belgické finanční skupiny Fortis. Podle něj nicméně existuje riziko, že růst průmyslu nedokáže převážit propad domácí poptávky, který může stáhnout celé hospodářství EU.
Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight nicméně upozorňuje na nedávno zveřejněný průzkum nálady takzvaných nákupních manažerů, který pro květen naznačil zpomalování růstu nových průmyslových zakázek. "Dá se předpokládat, že oživení výroby v eurozóně může pomalu začít uvadat," dodal a upozornil, že negativní vliv na vývoj hospodářství v eurozóně může mít i dluhová krize, která se šíří z Řecka do dalších zemí.
