Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před Evropským parlamentem...

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před Evropským parlamentem (Štrasburk, 12.9.2018) | foto: Reuters

Brusel brojí proti praní špinavých peněz, chce si došlápnout přímo na banky

  • 9
Evropský orgán pro bankovnictví zřejmě získá nové pravomoci. Pokud zjistí porušení pravidel v boji proti praní špinavých peněz, bude moct za určitých okolností obejít národní regulátory a došlápnout si na konkrétní banky. Má také sloužit jako centrum informací o legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Brusel zdvojnásobuje snahu potírat praní špinavých peněz a financování terorismu. Série navrhovaných opatření by z Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) udělala místo poslední instance v nejzávažnějších přeshraničních případech legalizace výnosů z trestné činnosti. Ve středečním výročním projevu před Evropským parlamentem to oznámil předseda končící Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Evropa je kvůli sérii nedávných bankovních skandálů pod tlakem. Pachuť  podezření z praní špinavých peněz nese nedávný krach lotyšské banky ABLV podezřelé z pomoci financovat severokorejský jaderný program a zmrazení účtů v maltské bance Pilatus. Zcela čerstvá je pokuta 775 milionů eur (skoro dvacet miliard korun) pro nizozemskou finanční skupinu ING Group za pochybení při dodržování zákona o prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. 

Financial Times připomínají i zjištění, že skrz estonskou pobočku Danske Bank během jednoho roku proplulo třicet miliard dolarů z Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu.

ING zaplatí obří pokutu 20 miliard. Nedodržela zákon o praní peněz

Případy jako Panama Papers a Global Laundromat, které odhalily přesun 21 miliard dolarů ze špinavých zdrojů v Rusku, v plném světle ukázaly, jak slabou pozici v dohlížení finančních transakcí mají členské státy. Proudění peněz ze států s vysokou mírou korupce do Evropy je možné i kvůli nedostatečné přeshraniční spolupráci národních orgánů, píše The Guardian.

„Boj proti praní špinavých peněz v EU často selhává,“ prohlásil viceprezident pro finanční politiku Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle něj zvýšení kompetencí EBA zajistí, že národní regulátoři spolu budou víc spolupracovat a sdílet informace a že pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti budou v zemích EU efektivně vymáhána. 

Mnoho z největších bank EU už nyní přímo kontroluje Evropská centrální banka. Boj proti praní špinavých peněz tam ale nespadá.

Návrhy, které musí odsouhlasit členské státy a Evropský parlament, by vešly rychle v účinnost novelizací stávajících zákonů. EBA by mohla nově nařídit národním regulátorům vyšetřování podezřelých případů a konkretizovat nápravu jako třeba sankce. Pokud by státní dohledové orgány nejednaly, EBA by si mohla došlápnout přímo na konkrétní banky. 

„Zatím jde o velmi obecný materiál, k němuž je obtížné zaujmout stanovisko. Podle našich informací zástupci ČR odmítli přenos pravomocí státu v oblasti AML (praní špinavých peněz – pozn. red.) do působnosti evropských orgánů. Podporu má naopak proces dalšího zdokonalování mezinárodní spolupráce na úseku AML v podobě zkvalitnění a zrychlení výměny informací mezi příslušnými orgány členských států Evropské unie a zkrácení reakčních časů k přijetí adekvátních opatření,“ uvedl ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Ústředí EBA je momentálně v Londýně, v březnu, kdy Británie opustí EU, se přemístí do Paříže. Úřad bude sloužit jako datové centrum, které bude sbírat informace o rizicích a trendech v praní špinavých peněz a zajišťovat výměnu informací mezi národními autoritami. Bude také usnadňovat spolupráci se zeměmi mimo EU v přeshraničních případech.

Komise také chce zřídit novou stálou komisi složenou z národních orgánů dozorujících boj proti praní špinavých peněz. Zdůraznila také, že národní orgány reagují opožděně a kontrolní mechanismy selhávají.