Ačkoliv Evropská komise tvrdí, že fond obnovy splnil původně vytyčené krátkodobé i dlouhodobé cíle, mnozí ekonomové to vidí jinak. Většina odborníků sice souhlasí, že fiskální injekce Evropské unie pomohla členským státům s utlumením pandemického šoku, na druhé straně ale opatření přineslo i několik dosud nezodpovězených otázek a nevyřešených problémů, píše agentura Reuters.
Evropská unie půjčené peníze přerozdělila členským státům, které mají při splnění stanovených podmínek možnost ovlivnit, jaké konkrétní projekty budou tímto způsobem podpořeny. Mezi příklady se řadí třeba finanční podpora španělským zemědělcům na pořízení chytrých senzorů, které pod kořeny olivovníků měří vlhkost či teplotu půdy a informují farmáře o tom, kdy je vhodné zavlažovat.
Podobných projektů po celé Evropské unii je spousta. Řada z nich ale nyní bojuje s komplikacemi. „Půjčené unijní peníze nepřinesly model fungování, který by byl udržitelný. Pomohl však s vytvořením datové infrastruktury a společných pravidel,“ podotýká Juan Francisco Delgado, který má ve Španělsku koordinaci podobných projektů v zemědělském sektoru na starosti.
Vyspělé země mají rekordní dluhy. Globální stabilita je v ohrožení, varují experti |
Delgado proto řeší, jaká bude budoucnost některých projektů. Jeho úkolem je zjistit, jak takové záměry i po skončení unijní finanční podpory udržet při životě, což se momentálně jeví jako poměrně obtížné.
Vyčerpáno méně, než bylo plánováno
Navzdory obrovské finanční podpoře však Evropská unie hospodářsky dlouhodobě zaostává za Čínou či Spojenými státy a ani tento balík o set miliardách eur to minimálně zatím nedokázal změnit. Mimo jiné proto, že některým zemím se nedaří projekty aplikovat do praxe. Řada z nich hlásí zpoždění, některé se realizovat nakonec nebudou vůbec. I proto se z původně plánovaných 955 miliard eur momentálně vyčerpalo jen 577 miliard eur.
Některé dílčí změny se však díky unijním penězům povedly, píše agentura Reuters. Příkladem jsou změny na španělském pracovním trhu. Řecko či Portugalsko hlásí posílení kyberbezpečnosti. Je ale otázkou, zda jsou tyto dílčí změny a úspěchy ve srovnání s výší vzniklého unijního zadlužení dostatečné.
Evropská komise hledá nové zdroje financí, uvažuje o zavedení tří nových daní |
Nejvýraznější časová zpoždění plánovaných projektů jsou patrná v Itálii, která podle původních plánů měla vyčerpat celkem 194 miliard eur (asi 4,9 bilionů korun). Italská vláda se rozhodla peníze využít i tak, že peníze nabídka tamním firmám, které z nich měly provést investice směřující do energetických úspor. Složitá byrokracie ale způsobila, že se vyčerpala nakonec jen velmi malá část těchto prostředků.
Členským státům dochází čas
O mnoho lepší situace nepanuje ani ve Španělsku, které mělo právě s Itálií vyčerpat asi polovinu půjčených unijních prostředků. Tamní opozice kritizuje současnou vládu z toho, že peníze nevyužívá efektivně. Zmiňuje kupříkladu nové cedule na turistických stezkách nebo opravy náměstí v některých městech.
Ekonom ING Carsten Brzeski však upozorňuje na časový tlak. „Bylo by potřeba prodloužit některé programy o jeden až dva roky, jinak hrozí, že státům se nepodaří investice provést a přijdou o možnost plánované reformy provést,“ uvedl pro Reuters.
Blíží se Macronův pád? Prezident je v úzkých, Francii drtí spirála zadlužení |
Členské státy Evropské unie mají čas pro vyčerpání půjčených prostředků do konce letošního srpna. Evropská komise sice může schválit výjimky, které dobu čerpání prodlouží, nebude to ale vždy. Mimo jiné proto se třeba Španělsko již rozhodlo vzdát nároku na 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun). Podobné kroky se plánují v případě Itálie i dalších členských států, uzavírá agentura Reuters.
