Informoval o tom ve středu list The Wall Street Journal (WSJ). Podle zdrojů listu z řad unijních činitelů a diplomatů by mezi nová opatření mohlo patřit zmrazení majetku čtveřice bank, které sice byly odpojeny od mezinárodního platebního systému SWIFT, ale Unie proti nim dosud nezavedla sankce podobné americkým a britským. Jednou z nich je například druhý největší ruský bankovní poskytovatel úvěrů VTB.
Polovina z dvacítky nejbohatších Rusů nečelí vůbec žádným sankcím |
Evropská sedmadvacítka se chce rovněž zaměřit na obcházení sankcí, k čemuž minulý týden vyzvali lídři. Podle WSJ by EU mohla rozšířit černou listinu zemí umožňujících praní špinavých peněz o Rusko či státy, které mu usnadňují vyhýbat se dosavadním sankcím.
O koordinaci postihů v současnosti v Bruselu vyjednávají evropští a američtí činitelé. Evropská komise by mohla návrh nového balíku připravit příští týden a jeho schválení by mohli dostat na stůl ministři zahraničí, kteří se sejdou 11. dubna v Lucemburku.
Evropský blok už proti Rusku zavedl během prvního měsíce od zahájení ruského útoku v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Velkou Británií čtyři balíky sankcí.
Postihy mimo jiné odstřihly velké ruské banky od systému SWIFT, zakázaly investice do ruské energetiky či znemožnily ruským letadlům využívat vzdušný prostor EU. Na sankčním seznamu se ocitlo více než 800 činitelů, oligarchů či manažerů.
Byznys jede dál, notují si Čína a Rusko. Odsuzují sankce kvůli Ukrajině |
Pobaltské země a Polsko navrhly minulý týden na unijním summitu zasáhnout klíčový zdroj příjmů režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a zakázat dovoz ropy či plynu. Německo, Maďarsko i další země tento plán z ekonomických důvodů nepodpořily, lídři unijních zemí však Moskvě pohrozili nespecifikovanými sankcemi.
23. března 2022 |
