Hrubý domácí produkt Evropské unie jako celku poroste letos, stejně jako loni, o 1,9 procenta a Komise v příštím roce čeká zopakování tohoto tempa. Znamená to mírné zlepšení odhadů proti zimní prognóze, která předpovídala pro oba roky tempo 1,8 procenta. Ekonomika eurozóny letos mírně zpomalí na 1,7 procenta a napřesrok se vrátí k loňskému tempu 1,8 procenta.
„Růst v EU nabírá na síle a nezaměstnanost dál klesá. Situace se ale v každé členské zemi liší a lepší výkon podávají ekonomiky, které zavedly ambicióznější strukturální reformy,“ řekl ke zprávě místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle komisaře pro ekonomiku a finance Pierra Moscoviciho ale zůstává oživování nerovnoměrné a tato rozdílnost je podle něj klíčový úkol, který musí EU řešit.
Klesá i nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti by v EU měla letos klesnout na osm procent a napřesrok na 7,7 procenta, což by bylo nejméně od konce roku 2008. V eurozóně se má tento ukazatel do příštího roku snížit na 8,9 procenta, nejníže od počátku roku 2009.
U inflace, jejíž vývoj má klíčový vliv na měnovou politiku Evropské centrální banky, komise konstatovala za poslední měsíce výrazný vzestup, ten byl ale podle ní jen dočasným důsledkem dražší ropy. Letos tak míra inflace v eurozóně vzroste na 1,6 procenta z loňských 0,2 procenta, příští rok ale oslabí na 1,3 procenta. Podobný vývoj čeká Brusel v celé EU, kde by se měla inflace příští rok stabilizovat na 1,7 procenta.
Spotřeba v EU klesne
Růst inflace by měl zpomalit soukromou spotřebu, která byla v posledních letech hlavním tahounem ekonomického růstu, uvedla komise. Loni spotřeba v EU rostla nejrychleji za deset let.
Komise očekává, že evropskou ekonomiku příznivě ovlivní globální vývoj. Globální růst by měl letos zrychlit na 3,7 procenta a příští rok na 3,9 procenta z loňských 3,2 procenta.
Letos a příští rok by podle komise měly klesat deficity veřejných financí i státních dluhů v poměru k HDP. Vedle hospodářského růstu k tomu přispějí nižší splátky úroků a zmírnění růstu mezd ve veřejném sektoru.
Fiskální deficit v průměru celé EU by měl klesnout na 1,6 procenta HDP v tomto roce a na 1,5 procenta v roce 2018 z loňských 1,7 procenta. Veřejný dluh zemí unie se má snížit z loňských 85,1 procenta HDP na 84,8 procenta letos a 83,6 procenta příští rok.
