Podle agentury Bloomberg se příliš neočekává, že by se lídři jednotlivých zemí ve čtvrtek dohodli na konkrétních ekologických cílech. Mělo by se také debatovat o možných opatřeních, které v praxi mohou pomoci chránit firmy i spotřebitele v EU před dopady vyšších cen.
I přesto bude mít čtvrteční shledání sedmadvacítky velký význam. Evropská unie totiž v posledních letech čelí nepříjemné realitě. Přechod na obnovitelné zdroje ohrožuje unijní ekonomický růst, a to v době, kdy podniky a spotřebitelé ve Spojených státech a Číně mají proti těm evropským výrazně levnější energie.
Evropský průmysl kvůli tomu ztrácí půdu pod nohama a vyšší výrobní náklady firmy nutí k přesunu produkce do zemí mimo EU. Členské země navíc mají rozdílné energetické zdroje, průmyslovou sílu i výkonnost ekonomiky. Nalezení kompromisu mezi bohatšími a chudšími zeměmi tak může být nejen během čtvrtečního jednání v Bruselu velmi obtížné.
Obavy má už i Německo
Debata se točí také kolem emisních povolenek. Obavy z tohoto systému navíc začínají mít již i země, které s ním původně problém neměly. Mezi ně se řadí i například Německo. Tamní firmy zejména z energeticky náročných sektorů, jako třeba výrobce amoniaku SKW Stickstoffwerke Piesteritz či chemický koncern BASF chtějí, aby se aktuální systém změnil a nárůst nákladů v dalších letech nebyl tak prudký.
EU navrhuje snížit emise o celých 90 % do patnácti let. Nejen Česko je proti |
Němečtí vládní politici s tímto postojem souhlasí. „Dekarbonizace je nutná. Nesmí ale znamenat deindustrializaci. Podmínkou úspěšné dekarbonizace je silný průmysl,“ potvrzuje postoj německého průmyslu také spolkový ministr financí Lars Klingbeil.
Evropská unie plánuje výrazně zpřísnit dovoz oceli. Výrobci kroku tleskají |
S tímto postojem podle agentury Bloomberg souhlasí také německý kancléř Friedrich Merz, který má momentálně prosazovat mnohem pomalejší tempo snižování emisí v příštím desetiletí. Chce, aby nejen německé firmy měly na dekarbonizaci více času.
Po změnách volá také Francie
Kromě Německa jsou to ale i další země, které volají po změnách. Z Francie kupříkladu zaznívá, že je třeba výrazně zpřísnit uhlíkové clo na dovoz a posílit ochranu evropských oceláren před levnější konkurencí. Jinak navržené unijní klimatické cíle pro rok 2040 spočívající ve snížení emisí o 90 procent proti roku 1990 nemusí podpořit.
Ve Francii totiž rostou obavy z možných nepokojů. Země má ještě v paměti několikadenní odpor žlutých vest, ke kterému došlo před pár lety. Tehdy se protestujícím nelíbily dražší pohonné hmoty. Nyní by důsledky unijní klimatické politiky do cen mohly být mnohem fatálnější, kromě dopravy by se prodražila třeba také výstavba.
Vrásky na čele dělá evropským lídrům také další možný růst inflace. Podle odhadů analytiků Goldman Sachs totiž systém emisních povolenek ETS2 přispěje k růstu inflace na území euroźony do roku 2027 až o 0,4 procentního bodu.
Evropská unie pošle stovky milionů eur do Afriky. Chce podpořit čistou energii |
„Panují obavy, že přísnější regulace v klimatické politice podnítí růst inflace, a to v době, kdy vysoké ceny energií už nyní oslabují konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ říká k aktuální situaci analytik Chuan Čchang.
Další klimatická opatření budou velmi nákladná
Evropská unie se přitom v oblasti klimatické politiky posouvá. Podíl obnovitelných zdrojů v roce 2023 vzrostl na 24,5 procenta, což je trojnásobek proti roku 2004. Odborníci ale říkají, aby se EU držela tempa Číny a Spojených států. Mimo jiné proto, že další snižování emisí bude čím dál obtížnější.
Další technologie pomáhající s redukcí emisí až na nulu jsou totiž obrovsky nákladné. „To nejjednodušší máme za sebou. Teď už to taková legrace nebude,“ varuje Linda Kalcherová z think-tanku Strategic Perspective.
Evropská unie znovu odloží nařízení o odlesňování, uvedla eurokomisařka |
Do karet Evropské unie také nehraje, že aktuální situace pro řešení klimatické nouze na globálním poli není právě ideální. Spojené státy v čele s Trumpem před nedávnem odstoupily od Pařížské dohody a ani další země po celém světě otázku klimatu příliš nezařazují mezi své priority, uzavírá Bloomberg.
