V úterý představený klimatický cíl je prvním krokem k nastavení širšího rámce, který by měl vést k prohloubení udržitelnějšího způsobu života spotřebitelů i podnikání firem. Má překlenout mezeru mezi stávajícími cíli, které hovoří o tom, že do roku 2030 je třeba snížit čisté emise o 55 % a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.
Školkařství i cirkularita. Univerzita otvírá nové obory v souladu s Green Dealem |
Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství, všimla si bruselská média.
Konkrétní plán vypracuje až další Komise
Předložený klimatický cíl přetaví do konkrétních plánů až nové složení Evropské komise, které bude známé za několik měsíců. Podle informací agentury Bloomberg by se o její vedení měla opět ucházet Ursula von der Leyenová.
„Stanovení klimatického cíle do roku 2040 pomůže evropskému průmyslu, investorům, občanům a vládám přijímat v tomto desetiletí rozhodnutí, která udrží EU na cestě ke splnění cíle, kterým je klimatická neutralita v roce 2050,“ napsala Evropská komise. Jak dodala, stanovení tohoto cíle rovněž „vyšle důležité signály, jak efektivně investovat a plánovat v dlouhodobějším horizontu“.
Návrh musí rovněž získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Už nyní je ale zřejmé, že u některých skupin narážejí ambiciózní klimatické cíle na nesouhlas a hlasité protesty.
Macron poslal Leyenové „bombu“ kvůli sedlákům. Chce stop obchodní dohodě |
Předložená klimatická ambice totiž může mít v praxi celou řadu důsledků. Očekávat se dá výraznější tlak na vyřazování fosilních paliv, rychlou elektrifikaci silniční dopravy i dopady na průmysl či zemědělství. Agentura Bloomberg zároveň odhaduje, že stanovený klimatický cíl si v praxi vyžádá velké množství peněžních prostředků. Mezi lety 2031 a 2040 by to každým rokem mohlo být zhruba 1,5 bilionu euro.
Evropští zemědělci mohou ambice výrazně odnést
Do centra pozornosti se dostane mimo jiné i zemědělský sektor. Ten se ale v posledních době hlasitě ozývá a upozorňuje, že i kvůli přísným klimatickým cílům ztrácí v globálním prostředí potřebnou konkurenceschopnost. Ačkoliv se úterní doporučení o zemědělcích přímo nezmiňuje, řada z nich se kromě rostoucích nákladů v budoucnu obává i možného snižování dotací, rostoucí byrokratické zátěže či konkurence ze zahraničí.
Kdo sesadí Železnou Ursulu? Její povýšenost deptá bruselské diplomaty |
Přechod na čistší ekonomiku totiž zemědělcům přináší vysoké náklady, které jsou s ekologickou transformací často spojeny. I proto v posledních dnech řada francouzských či belgických zemědělců masivně protestovala. Během minulého týdne se například do bruselského centra dostalo více než 1 300 traktorů, které blokovaly dopravu.
Ozývat se začíná i energeticky náročný průmysl
Evropští politici začínají čelit i tlaku ze strany energeticky náročných průmyslových odvětví. Ty se obávají, že zelené plány povedou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu k podstatnému zdražení energetických komodit, čímž by i tyto firmy mohly v krajním případě přijít o své postavení a význam na globálním trhu.
Británie míří zpět do EU, mladí musejí brexit napravit, řekla von der Leyenová |
„Je snadné stanovit číslo. Mnohem ambicióznější je ale zajištění takového přechodu pro průmysl i spotřebitele, který bude únosný. Musíme nastavit opravdu správné podmínky,“ říká poslanec Evropského parlamentu Peter Liese z frakce Evropské lidové strany a volá po cílenější podpoře pro nejzranitelnější skupiny i prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti klimatu.
Je pravděpodobné, že cestou pro dosažení plánovaného klimatického cíle pro roku 2040 bude navyšování podílu obnovitelných zdrojů, energetické úspory i zaměření na technologie, které se orientují na zachycování a následné ukládání uhlíku.
Důležité budou další evropské volby
Představení nového klimatického plánu přichází v době, kdy se Evropský parlament chystá na další volby. Nové emisní cíle však mohou hrát do karet méně klimaticky orientovaným stranám. Spotřebitelé i firmy totiž v posledních měsících bojují s důsledky nedávno přijatých právních předpisů, i kvůli kterými mnohé životní náklady z důvodu přechodu na čistší ekonomiku vzrostly.
Green Deal je tu čtyři roky, k inovacím nenasměroval, stěžuje si Fiala |
„Zdá se, že Evropská komise rostoucí obavy o cenové důsledky Zelené dohody nebere v potaz. To však nepřispěje k tomu, aby občané měli Evropskou unii více rádi,“ Peter Vis, hlavní poradce společnosti Rud Pedersen Public Affairs v Bruselu a bývalý vysoký úředník EU pro klima.
